Koněv. Sovětský maršál a jeho pražský pomník
Edukační materiál k publikaci a krátkému filmu
Projektová hodina pro dějepis a společenskovědní předměty
Bronzová socha sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva (1897–1973) byla původně v letech 1980–2020 umístěna na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči. Nyní je jedním z výrazných artefaktů připravované stálé expozice Muzea paměti XX. století.
Popularizačně zaměřená kniha s názvem Koněv. Sovětský maršál a jeho pražský pomník je vybavena řadou dobových fotografií a archivních dokumentů. V první části publikace historik Jiří Fidler popisuje životní příběh maršála Koněva se zaměřením na jeho vojenskou kariéru. Historik Petr Blažek ve druhé části přibližuje historii zmíněného pražského pomníku, který vznikl jako propagandistické gesto několik let po Koněvově smrti. Doslov napsal historik architektury Zdeněk Lukeš.
Kromě publikace připravilo Muzeum paměti XX. století již dříve krátký film s názvem Socha maršála Koněva.
pracovní list k projektové hodině (PDF)————————————————————————————————–
Protikomunistický odboj ve filmu
Edukační materiál k IV. ročníku festivalu filmů o XX. století Nezlomní a obětovaní
Letošní filmový festival je věnován tématu protikomunistického odboje ve filmu, jež bylo vybráno programovou radou v kontextu 70. výročí cesty bratří Mašínů a jejich přátel do Západního Berlína. Součástí programu pro školy na festivalu (31. října až 3. listopadu 2023 v kinu Atlas) jsou i pracovní listy, které jsou vhodné pro projektové hodiny v hodinách dějepisu nebo společenskovědních předmětů. Tyto materiály lze použít i v případě, kdy se školní třída přímo filmové projekce nezúčastnila.
- pracovní list k projektové hodině (soubor PDF)
—————————————————————————————————-
Oči Státní bezpečnosti s podtitulem Organizace, příslušníci a akce Správy sledování StB
Edukační materiál k exteriérové výstavě
Projektová hodina pro dějepis a společenskovědní předměty
Hlavními tématy výstavy jsou sledovací útvary Státní bezpečnosti a fotografie historických osobností, významných událostí a míst, které v období komunistického režimu pořídili jeho pracovníci. Přiblíženy jsou zde například sledovací akce tajné policie proti Václavu Havlovi, Pavlu Kohoutovi, Janu Patočkovi, Františku kardinálu Tomáškovi, Františku Krieglovi či západním diplomatům. Popsány jsou rovněž struktury Správy sledování, její pracovníci, náčelníci a spolupracovníci. Představena je služební kariéra Antonína Kavana, který stál v čele sledovacího útvaru několik desetiletí. Pozornost je rovněž věnována zpravodajské technice, kterou Správa sledování StB využívala. Popsána jsou utajovaná místa, odkud pracovníci tajné policie sledovali vybrané objekty.
Plenérovou výstavu společně připravily Muzeum paměti XX. století a Museum Kampa ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek a Prague City Tourism.
Exteriérová výstava je umístěna vedle Lichtenštejnského paláce na Kampě (proti Werichově vile).
Termín výstavy: 12. 9. – 6. 12. 2023.
Evropský GULAG
Edukační materiál k mezinárodní výstavě
Projektová hodina pro dějepis a společenskovědní předměty
Po celé rozloze Sovětského svazu existoval v době totality systém tisíců táborů nucených prací. Téměř totožný systém však existoval v každé zemi, kterou po druhé světové válce ovládli komunisté, včetně Československa. Na území současné Evropské unie a jejích nejbližších sousedů fungovalo po více než jednu dekádu nejméně 800 táborů. Bylo v nich uvězněno téměř 1 500 000 lidí, z nichž okolo 130 000 zemřelo. V českých zemích bylo zřízeno 30 a na Slovensku 7 táborů, kterými prošlo asi 21 000 osob. Nejznámějších bylo 18 táborů při uranových dolech v okolí Jáchymova, Horního Slavkova a Příbrami. A právě tyto příběhy připomíná výstava „Evropský gulag“.
Výstava je umístěna v Galerii Ambit, Jungmannovo nám. 18, Praha
Termín výstavy: 6.–30. června 2023
pracovní list k projektové hodině Evropský GULAG (soubor PDF)
———————————————————————————————————-
Operace Anthropoid
Edukační materiál k III. ročníku festivalu dokumentárních filmů o XX. století Nezlomní a obětovaní
Letos uplynulo 80 let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Reflexi operace Anthropoid a tématům s ní spojeným je věnován letošní ročník festivalu Nezlomní a obětovaní. Součástí programu pro školy na festivalu (7. až 12. listopadu 2022 v Kampusu Hybernská a kině Bio Oko) jsou i pracovní listy, které jsou vhodné pro projektové hodiny v hodinách dějepisu nebo společenskovědních předmětů. Tyto materiály lze použít i v případě, kdy se školní třída přímo filmové projekce nezúčastnila.
pracovní list k projektové hodině (soubor PDF)
————————————————————————————————————–
Edukační materiál k výstavě
Projektová hodina pro dějepis a společenskovědní předměty
Bedřich Hostička byl politik Československé strany lidové a jedna z obětí komunistické perzekuce po únorovém puči v roce 1948. V politickém monstrprocesu s Miladou Horákovou a spol. (31. květen–8. červen 1950) byl odsouzen k 28 letům těžkého žaláře za vykonstruované obvinění z protistátního spiknutí a špionáže pro Vatikán. K jeho propuštění došlo až v roce 1963. Po srpnové okupaci roku 1968 odešel s manželkou a synem do švýcarského exilu, kde se aktivně zapojil do exilového hnutí. I proto zůstal on i jeho rodina v hledáčku Státní bezpečnosti.
Výstava je umístěna v Galerii Ambit, Jungmannovo nám. 18, Praha
Termín výstavy: 7.–30. listopadu 2022
Edukační materiál k mezinárodní výstavě Století mučedníků
Projektová hodina pro společenskovědní předměty
Dějiny 20. století byly tragicky poznamenány nástupem totalitních ideologií a režimů. Komunismus, fašismus a nacismus přinesly statisícům lidí nezměrné utrpení a vyžádaly si nespočet obětí. Mezi desítkami milionů obětí totality byli také křesťané různých vyznání. Mnozí byli zavražděni jen kvůli své víře nebo proto, že se jí odmítli zříct; jiní navíc kvůli své národnosti, rase, třídě, názorům, politické či společenské aktivitě. Tito lidé jsou dnes považováni za mučedníky. Výstava Století mučedníků představuje životní osudy sedmadvaceti martyrů.
Výstava je umístěna v Galerii Ambit, Jungmannovo nám. 18, Praha
Termín výstavy: od 23. září do 7. října 2022
- Pracovní listy k projektové hodině (soubory PDF)
——————————————————————————————————————-
Edukační materiály k exteriérové výstavě Králové majálesů. Studentské slavnosti v Československu 1945–1990
Výstava Králové majálesů prostřednictvím řady dosud nepublikovaných fotografií a dokumentů mapuje mimo jiné, jak studentské slavnosti odrážely povahu a proměny politických poměrů, nálady ve společnosti a také míru sebevědomí studentského hnutí, které sehrálo důležitou roli v mnoha přelomových okamžicích naší země.
Pracovní listy (soubory PDF) k projektovým hodinám pro Český jazyk a Dějepis. Třetí pracovní list je určen jako informace pro pedagogy.
- Pracovní list – Český jazyk a literatura (soubor PDF)
- Pracovní list – Dějepis (soubor PDF)
- Doplňující informace pro pedagogy (soubor PDF)
Mobilní aplikace
Muzeum paměti XX. století ve spolupráci s českým startupem SmartGuide nabízí zdarma virtuální prohlídku Únor 1948. Návštěvníci se prostřednictvím prohlídkové trasy v aplikaci SmartGuide seznámí s kontextem politické krize v únoru 1948, která vyvrcholila komunistickým převratem. Tehdejší klíčové události a osobní příběhy přibližuje přímo na místech, kde se odehrály, průvodce a historik Jan Kalous.
Mobilní aplikaci SmartGuide s prohlídkovou trasou Únor 1948 lze také využít k poutavé, interaktivní výuce, a to i v distančním vyučování.
Ke stažení je zde (https://get.smart-guide.org/mYuA4ZhqWmb).
Didaktický materiál
Muzeum paměti XX. století připravilo k pořadu Únor 48 také didaktický manuál, ve kterém jsou otištěny dobové archivní dokumenty a tematické úkoly. Publikován byl v tištěné i elektronické verzi. Vznik didaktického manuálu finančně podpořilo hl. město Praha.