Praha, 16. listopadu 2022 – Úřad vlády ČR, Platforma evropské paměti a svědomí, Ústav pro studium totalitních režimů a Muzeum paměti XX. století pořádají konferenci Ruská hybridní válka proti demokratickému světu. Výzva pro evropskou paměťovou politiku, která se koná ve dnech 16. – 18. 11. 2022 v Lichtenštejnském paláci v Praze, při příležitosti 33. výročí sametové revoluce v bývalém Československu.
Zúčastní se jí několik desítek zástupců paměťových institucí a organizací z více než dvou desítek zemí Evropy a Severní Ameriky sdružených v Platformě evropské paměti a svědomí a řada dalších pozvaných řečníků z řad politiků, novinářů, evropských institucí a aktivistů.
Konference se zaměří na současné ruské hybridní hrozby se zvláštním zřetelem na oblast falzifikace dějin 20. století, tvorbu mýtů jako nástroje dezinformační války a na jejich význam vzhledem k aktuální vojenské invazi Ruské federace na Ukrajině, a coby výzvu pro mezinárodní společenství v oblasti paměťové politiky.
Konference se koná jako významná doprovodná akce českého předsednictví Rady Evropské unie. Zúčastní se jí prezident Litvy pan Gitanas Nausėda, premiér České republiky pan Petr Fiala a národní lídryně Běloruska paní Svjatlana Cichanouská.
Premiér Petr Fiala říká: „Dezinformace a hybridní hrozby nejsou v historii nic nového, Evropa a celý svět jim ale nyní, ve světle ruské agrese na Ukrajině, čelí více, než kdy dřív. Je dobře, že existují paměťové instituce, které mají historii těchto hrozeb zmapovanou a konají se akce jako je tato. Právě debata nad historií hybridních hrozeb a jejich vývojem nám může pomoci lépe hledat cesty, jak se jim účinně bránit. Jsem rád, že se konference koná právě v rámci českého předsednictví, v zemi, která má s působením totalitních režimů vlastní zkušenost.„
„Jak nám ukázaly poslední roky, dějiny nemají konce, ba co víc – všichni jsme svědky zneužívání dějin jako zbraně. Historie může být tím nejhumánnějším tématem, ale ruské dezinformační kampaně a útok na Ukrajinu jsou důkazem, že když zapomeneme na její význam, může být zneužita ke zlým činům. Cílem této konference je nejen analyzovat ruské dezinformace v oblasti historie, ale zamyslet se nad tím, jak jim lze čelit, a to nejen pro dnešek, ale i pro budoucnost Evropy,„ říká Marek Mutor, prezident Platformy evropské paměti a svědomí.
„Ten, kdo nezná vlastní historii, je nucen ji stále opakovat. Dnes se v plné míře ukazuje, že takzvaný revizionismus totalitních režimů může mít tragické následky, jak potvrdila ruská agrese vůči suverénnímu ukrajinskému národu, která byla zdůvodněna tažením proti tamnímu ´fašismu´,“ říká Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
„Jsem rád, že se Muzeum paměti XX. století ve spolupráci s dalšími institucemi podílí na organizaci takové konference. Události na Ukrajině a neskrývaná agresivní politika Putinovského Ruska jasně ukazují aktuálnost a nutnost čelit hrozbám, které od skončení studené války nebyly nikdy více aktuální,“ říká Jan Kalous, ředitel Muzea paměti XX. století.
Zahájení konference doprovodí vernisáž litevské výstavy Pod cizím nebem: Litevci v sovětských táborech nucených prací a v exilu 1940-1958. Na galavečeru dne 16. listopadu bude slavnostně předána Cena Platformy evropské paměti a svědomí za rok 2021.
Při příležitosti konference rozhodnou také členské organizace o opětovném přijetí Ústavu pro studium totalitních režimů do Platformy evropské paměti a svědomí, kterou pomáhal zakládat, a z níž za předchozího vedení odešel.
K účasti na konferenci ve dnech 17. – 18. 11. se lze přihlásit zde:http://www.memoryandconscience.eu/conference-2022/
Projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy
