Muzeum paměti XX. století připravilo od svého vzniku řadu exteriérových a interiérových panelových výstav.
Výstavy nabízíme pražským i mimopražským muzeím, školám, knihovnám a dalším pořadatelům kulturních akcí k zapůjčení. Výstavu půjčujeme zdarma, je potřeba si zajistit její odvoz, dovoz a instalaci. Po dohodě nabízíme účast zástupce Muzea paměti XX. století na vernisáži či tématické debatě u příležitosti konání výstavy.
Panely nabízíme na dibondových deskách, které jsou určené pro venkovní výstavy a je nutné si zajistit stojany. V případě kapa desek, které jsou určené pro interiérové výstavy, lze zavěsit pomocí háčků či umístit do malířských stojanů, které Muzeum může zapůjčit.
Pro více informací ohledně termínu zapůjčení kontaktuje Kryštofa Zemana: krystof.zeman@mpxx.cz
Seznam výstav i s jejich technickými parametry, které má MPXX k dispozici:
Ďáblický hřbitov: Čestné pohřebiště 2. a 3. odboje
10 dibondových desek o rozměrech 150 x 150 cm
Výstavní projekt věnovaný Ďáblickému hřbitovu otevírá jedno z nejzávažnějších a dosud nedostatečně reflektovaných témat české moderní historie. Ďáblický hřbitov, jedno z největších pražských pohřebišť, skrývá už od druhé světové války temné tajemství. Ve více než sedmdesáti hromadných hrobech, původně určených pro takzvané sociální pohřby, se nacházejí také ostatky politických odpůrců nacismu a především komunismu, které oba totalitní režimy nechaly tajně pohřbít u severní zdi hřbitova. Ani desítky let po sametové revoluci se drtivá většina těchto obětí nedočkala důstojného místa posledního odpočinku. Přitom exhumace umučeného kněze Josefa Toufara, současný výzkum přinášející nové zásadní poznatky i zkušenosti ze zahraničí dokazují, že oběti totalitních represí lze přesně lokalizovat, citlivě exhumovat a následně předat jejich blízkým k poslednímu rozloučení, které jim bylo po desetiletí odpíráno. Výstava proto není pouze připomínkou tragických osudů a historických křivd. Představuje důležitý krok k jejich veřejnému pojmenování, k uchování paměti obětí a k otevření odborné i společenské diskuse o tom, jak jim navrátit jména, lidskou důstojnost a právo na řádný pohřeb.
Odboj v srdci protektorátu
13 kapa desek o rozměrech 119 x 89 cm
Ústřední postavou výstavy je major Jindřich Biskup, významný četnický důstojník první republiky. Po zkušenostech z první světové války a bojů o Slovensko vstoupil do četnictva, kde si díky své odbornosti, klidné povaze a spolehlivosti vybudoval pozoruhodnou kariéru. Ve 30. letech působil jako pobočník zemského četnického velitele v Praze a jeho profesní dráha směřovala k nejvyšším postům v rámci bezpečnostních složek. Okupace českých zemí nacistickým Německem však zásadně změnila jeho další osud.
Jindřich Biskup se po vzniku Protektorátu Čechy a Morava aktivně zapojil do odbojové činnosti. Podílel se na organizaci zpravodajské sítě a pomáhal osobám pronásledovaným nacistickým režimem. Za svou činnost byl v roce 1942 zatčen, odsouzen a zbytek druhé světové války strávil v německém vězení. Ani po osvobození však jeho život nenabral klidnější směr, záhy se stal nepohodlným také pro nastupující komunistický režim.
Výstava Odboj v srdci protektorátu – Četníci majora Biskupa představuje nejen osobní příběh majora Biskupa, ale také širší kontext odbojové činnosti četnictva v období protektorátu. Připomíná, že i uvnitř oficiálních bezpečnostních struktur působili lidé, kteří se rozhodli riskovat kariéru, svobodu i život ve prospěch pronásledovaných a ve službě obnovení svobody.
Výstava seznamuje s fungováním ilegálních sítí, každodenní realitou života v protektorátu i konkrétními osudy odbojářů z řad četnictva. Nabízí historické dokumenty, fotografie a další materiály, které přibližují složitost rozhodování jednotlivců v době nacistické okupace.
K výstavě lze zapůjčit po domluvě s autorem dobové trojrozměrné předměty.
Byli tady… Státní návštěvy a jiní pražští hosté ve 20. století.
16 dibondových desek o rozměrech 150 x 150 cm
Praha jako křižovatka osudů přivítala řadu mimořádných hostů, od vědců a umělců po revolucionáře a státníky, jejichž pražské stopy přibližujeme prostřednictvím archivních fotografií, dobových dokumentů i osobních příběhů. Exteriérová výstava připomíná návštěvníky známé, někdy i kuriózní, kteří prosluli v dobrém i méně dobrém ohledu. Nezaměřujeme se však pouze na samotné hosty a průběh jejich pobytů, nýbrž také na zákulisní dění, ohlasy veřejnosti a různé kontexty. Poodhalujeme, jak Praha inspirovala, formovala, nebo naopak jen na chvíli poskytla útočiště. Přibližujeme měnící se celospolečenské poměry a atmosféru – zveme k pohledu na město jako živý kulturní organismus, který byl svědkem zásadních okamžiků českých, československých i evropských dějin. Zájemci se mohou těšit na bohatou kolekci historických fotografií, dokumentů a dalšího materiálu, které dokumentují nejen oficiální protokolární události, ale i atmosféru těchto významných okamžiků.
Pavel Vošický. Tak kde jsou ti Američani?
28 zarámovaných grafik, rozměry 40 x 50 cm
Výstava Pavla Vošického Tak kde jsou ti Američani? obsahuje zarámované grafiky malíře a grafika Pavla Vošického, který se mimo jiné po svém odchodu do Spojených států podílel na grafické podobě prezidentské kampaně Jimmyho Cartera.
Králové majálesů. Studentské slavnosti 1945–1990
12 oboustranných dibondových desek[1] o rozměrech 125 x 185 cm
Hlavním tématem výstavy je majálesová tradice a její proměny se zaměřením na období po druhé světové válce, kdy dostala výrazně politické konotace. Studentské slavnosti odrážely povahu a proměny politických režimů, nálady ve společnosti a míru emancipace studentského hnutí, které sehrálo důležitou roli v mnoha historických zlomech. Výstava přibližuje nejen slavné majálesy v letech 1956 a 1965 (králem majálesu se tehdy stal Allen Ginsberg), které měly výrazně protestní charakter, ale zabývá se také poválečnými majálesy, studentskými slavnostmi v období pražského jara či obnovou majálesové tradice po roce 1989. Na panelech jsou popsány i dosud nepublikované fotografie a dokumenty k neoficiálním majálesům konajících se na pražském Petříně, které v letech 1962–1966 přerostly ve výtržnosti a v některých letech také v pouliční demonstrace. Texty výstavy jsou v češtině a angličtině.
Křesťanský demokrat. JUDr. Bedřich Hostička
12 kapa desek[2] o rozměrech 119 x 89 cm
Výstava přibližuje jeden lidský osud na pozadí doby. Právník JUDr. Bedřich Hostička byl jako politik Československé strany lidové zařazen do monstrprocesu s JUDr. Miladou Horákovou a spol. a odsouzen v roce 1950 k 28 letům těžkého žaláře za vykonstruované obvinění z protistátního spiknutí a špionáže pro Vatikán. Vězněn byl v těžkých podmínkách zejména na Ruzyni, Mírově, v Leopoldově a ve Valdicích. Propuštěn byl až v roce 1963. Po srpnové okupaci roku 1968 odešel s manželkou a synem do Švýcarska, kde se aktivně zapojil do exilového hnutí. I proto zůstal on i jeho rodina v hledáčku Státní bezpečnosti. Výstava je sestavena zejména z osobních dokumentů JUDr. Bedřicha Hostičky, které si schoval u své sousedky před svým odchodem do exilu v Československu. Sbírku získalo darem Muzeum paměti XX. století.
Evropský GULAG
30 kapa desek o rozměrech 119 x 89 cm
GULAG: systém tisíců táborů nucených prací rozesetých po celé rozloze Sovětského svazu. Téměř totožný systém však existoval v každé zemi, kterou po druhé světové válce ovládli komunisté – včetně Československa. Na území současné Evropské unie a jejich nejbližších sousedů fungovalo po více než jednu dekádu nejméně 800 táborů. Bylo v nich uvězněno téměř 1 500 000 lidi, z nichž 130 000 zemřelo. Mezinárodní česko-anglická výstava přináší fotografie, příběhy i strohá fakta, dokumentující pracovní tábory, kde v otrockých podmínkách žili, pracovali a také často umírali lidé někdy i bez jakéhokoli rozsudku, a po nichž ve většině případů nezůstaly žádné hmotné stopy. Výstava připomíná mimo jiné i Čechoslováky zavlečené do sovětských lágrů či zmiňuje roli Západu, který byl dlouho neochotný připustit si pravdu o nových „koncentračních“ táborech na území svého nedávného spojence v boji proti nacismu.
Století mučedníků
28 kapa desek o rozměrech 119 x 89 cm
Muzeum paměti XX. století a Platforma evropské paměti a svědomí připravily českou verzi výstavy o životních příbězích sedmadvaceti křesťanů, kteří položili život za svou víru. Mezi mučedníky jsou také P. Josef Toufar a biskup Gorazd II. Dějiny 20. století tragicky poznamenal nástup totalitních ideologií a režimů. Komunismus, fašismus a nacismus přinesly statisícům lidí nezměrné utrpení a vyžádaly si nespočet obětí v důsledku válek i v těch částech světa, které nebyly pod jejich přímou nadvládou. Všechny tyto ideologie vyrůstaly z nenávisti a byly spojeny s bezohledným a často krutě nelidským násilím. Původní anglickou verzi výstavy připravila Platforma evropské paměti a svědomí v roce 2021. Vystavena byla již v Polsku, Maďarsku, Albánii a Rumunsku.
Oči Státní bezpečnosti
8 oboustranných dibondových desek o rozměrech 186 x 125 cm
Hlavními tématy česko-anglické výstavy jsou sledovací útvary Statní bezpečnosti a fotografie historických osobnosti, významných událostí a míst, které v období komunistického režimu pořídili jejich pracovníci. Přiblíženy jsou například sledovací akce tajné policie proti Václavu Havlovi, Pavlu Kohoutovi, Janu Patočkovi, Františku kardinálu Tomáškovi, Františku Krieglovi, Janu Werichovi či západním diplomatům. Popsány jsou rovněž struktury Správy sledovaní StB, její pracovníci, náčelníci a spolupracovníci. Představena je služební kariéra Antonína Kavana, který stal v čele sledovacího útvaru několik desetiletí. Pozornost je také věnována zpravodajské technice, kterou Správa sledování StB využívala. Popsána jsou utajovaná místa, odkud pracovnici tajné policie sledovali vybrané objekty.
Oči Státní bezpečnosti (interiérová verze)
17 kapa desek o rozměrech 132 x 89 cm
Hlavními tématy česko-anglické výstavy jsou sledovací útvary Statní bezpečnosti a fotografie historických osobnosti, významných událostí a míst, které v období komunistického režimu pořídili jejich pracovníci. Přiblíženy jsou například sledovací akce tajné policie proti Václavu Havlovi, Pavlu Kohoutovi, Janu Patočkovi, Františku kardinálu Tomáškovi, Františku Krieglovi, Janu Werichovi či západním diplomatům. Popsány jsou rovněž struktury Správy sledovaní StB, její pracovníci, náčelníci a spolupracovníci. Představena je služební kariéra Antonína Kavana, který stal v čele sledovacího útvaru několik desetiletí. Pozornost je také věnována zpravodajské technice, kterou Správa sledování StB využívala. Popsána jsou utajovaná místa, odkud pracovnici tajné policie sledovali vybrané objekty.
1984: George Orwell a Československo
16 dibondových desek o rozměrech 150 x 150 cm
Hlavními tématy této výstavy jsou československé reflexe tvorby britského spisovatele George Orwella, zejména proslulých románů 1984 a Farma zvířat. Společně s romány My Jevgenije Zamjatina a Konec civilizace Aldouse Huxleyho se jedná o klasická díla dystopické literatury. Autoři expozice se zabývají nejen exilovými a samizdatovými vydáními zmíněných Orwellových románů, jejich vznikem a šířením v nesvobodné společnosti, ale také uměleckými díly ovlivněnými Orwellovou tvorbou. Pozornost rovněž věnují podobám orwellovského roku 1984 v Československu včetně represí proti oponentům komunistického režimu a projevů solidarity s politickými vězni.
Tigrid: Novinář, exulant a politik
18 dibondových desek o rozměrech 150 x 150 cm
Exteriérová výstava o životních osudech, činnosti a tvorbě Pavla Tigrida (1917–2003), významné osobnosti československých a českých dějin. Jeho život výrazně ovlivnily velké zlomy 20. století. Dvakrát odešel do exilu a dvakrát se vrátil do vlasti. V období německé okupace působil v československém vysílání BBC v Londýně. Po válce působil jako novinář v lidoveckém tisku. Na počátku padesátých let byl vedoucím československé redakce Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. V roce 1956 byl spoluzakladatelem exilového časopisu Svědectví, který redigoval až do počátku devadesátých let. Podporoval domácí opozici. Po pádu komunistického režimu působil v prezidentské kanceláři jako poradce Václava Havla. V letech 1994–1996 zastával post ministra kultury České republiky. Získal vysoká česká, francouzská a německá státní vyznamenání.
Tigrid: Novinář, exulant a politik (interiérová verze)
18 kapa desek o rozměrech 120 x 120 cm
Exteriérová výstava o životních osudech, činnosti a tvorbě Pavla Tigrida (1917–2003), významné osobnosti československých a českých dějin. Jeho život výrazně ovlivnily velké zlomy 20. století. Dvakrát odešel do exilu a dvakrát se vrátil do vlasti. V období německé okupace působil v československém vysílání BBC v Londýně. Po válce působil jako novinář v lidoveckém tisku. Na počátku padesátých let byl vedoucím československé redakce Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. V roce 1956 byl spoluzakladatelem exilového časopisu Svědectví, který redigoval až do počátku devadesátých let. Podporoval domácí opozici. Po pádu komunistického režimu působil v prezidentské kanceláři jako poradce Václava Havla. V letech 1994–1996 zastával post ministra kultury České republiky. Získal vysoká česká, francouzská a německá státní vyznamenání.
[2] Kapa desky se hodí pro interiérové výstavy. Lze je zavěsit pomocí háčků či umístit do malířských stojanů, které může Muzeum v počtu 20 ks případně zapůjčit.