V pátek 21. srpna 2026 se Muzeum paměti XX. století již tradičně zapojilo do festivalu NeverMore 68 na pražském Výstavišti. Pátý ročník největší občanské připomínky okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se letos konal pod mottem Příběhy těch, kteří tu chyběli a zaměřil se především na osudy lidí, kteří po srpnu 1968 odešli do exilu. Muzeum do programu přispělo debatou věnovanou Pavlu Vošickému, výstavou o Pavlu Tigridovi a vlastním muzejním stánkem.
Kvůli nepříznivé předpovědi počasí se značná část programu letošního NeverMore 68 přesunula do Křižíkových pavilonů B a C. Program však zůstal zachován v plném rozsahu a nabídl během celého odpoledne a večera debaty, živé podcasty, projekce, výstavy i prezentace institucí, které se věnují moderním dějinám, občanské společnosti a uchovávání historické paměti.
Tak kde jsou ti Američani? Vzpomínky Pavla Vošického
Jedním z prvních bodů programu na Podcast stage byla debata Muzea paměti XX. století Tak kde jsou ti Američani? Vzpomínky Pavla Vošického. Jejími hosty byli bývalá redaktorka Hlasu Ameriky Hana Palcová, majitel nakladatelství Tebenas Jiří Buřič a herec Jan Vlasák. Debatu moderoval ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek.
Setkání připomnělo mimořádný životní příběh akademického malíře Pavla Vošického (1939–2022). Byl politickým vězněm na konci padesátých let, absolventem VŠUP, zpěvákem spojeným s Divadlem Apollo bratrů Štaidlových a po odchodu z Československa také exulantem a občanem Spojených států. V USA se pohyboval v kulturním i politickém prostředí, podílel se mimo jiné na prezidentské kampani Jimmyho Cartera a přátelil se s Milošem Formanem.
Debata zároveň představila audioknihu vzpomínek Pavla Vošického, kterou společně vydaly nakladatelství Tebenas a Muzeum paměti XX. století. Hlas Pavlu Vošickému v audioknize propůjčil právě herec Jan Vlasák. Životní osud Pavla Vošického tak velmi konkrétně propojil hlavní téma letošního NeverMore 68 – zkušenost emigrace, ztráty domova a života rozděleného mezi Československo a svobodný svět.
Kromě audioknihy je možné si zakoupit na muzejním eshopu i publikaci.
Pavel Tigrid: novinář, exulant a politik
Dalším příspěvkem muzea byla výstava Tigrid: Novinář, exulant a politik, připomínající život a působení jedné z nejvýznamnějších osobností československého exilu.
Pavel Tigrid (1917–2003) prožil velké zvraty 20. století mimořádně intenzivně – dvakrát odešel do exilu a dvakrát se vrátil do vlasti. Za druhé světové války působil v československém vysílání BBC v Londýně, po komunistickém převratu odešel z Československa podruhé. Působil v Rádiu Svobodná Evropa a v roce 1956 spoluzaložil exilový časopis Svědectví, který se stal jednou z nejvýznamnějších platforem československého demokratického exilu. Po roce 1989 se vrátil do Československa, stal se poradcem prezidenta Václava Havla a později ministrem kultury.
Součástí programu NeverMore 68 byla také komentovaná prohlídka výstavy, která se uskutečnila v 17 hodin za účasti historiků Muzea paměti XX. století Kryštofa Zemana, Michala Macháčka a ředitele Petra Blažka. Muzeum nabízí publikaci o Pavlu Tigridovi na svém eshopu.
Muzeum na Výstavišti
Po celé odpoledne mohli návštěvníci zavítat také ke stánku Muzea paměti XX. století, seznámit se s jeho činností, publikacemi, výstavami i připravovanými projekty. Muzeum patřilo mezi řadu institucí a občanských iniciativ, které se do letošního ročníku zapojily společně například s Pamětí národa, Ústavem pro studium totalitních režimů, Člověkem v tísni, Národním filmovým archivem či spolkem Díky, že můžem.
Letošní NeverMore 68 připomněl 58 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Téma Příběhy těch, kteří tu chyběli obrátilo pozornost především k lidem, jejichž nucený či zvolený odchod po roce 1968 ochudil Československo o významné vědce, umělce, lékaře, pedagogy i další osobnosti. Festival současně připomněl, že zkušenost s exilem, nesvobodou a ruskou agresí není pouze historickým tématem, ale má výrazné přesahy také do současnosti.
Děkujeme všem, kteří se na Výstavišti zastavili u našeho stánku, přišli na debatu věnovanou Pavlu Vošickému nebo navštívili výstavu o Pavlu Tigridovi.
Foto: MPXX – Marta Myšková
