Category: Tisková zpráva

Praha 16. 11. 2020

Muzeum paměti XX. století připravilo ve spolupráci s českým startupem SmartGuide k užívání první virtuální prohlídkovou trasu Prahou v únoru 1948. V době, kdy je velká část běžných aktivit v současnosti limitována omezeními přijatými v souvislosti s pandemií, bude možné skloubit historické události s konkrétními místy paměti.  

Návštěvníci prostřednictvím aplikace SmartGuide získají základní povědomí o tom, čeho se týkala a jak zásadní předěl představuje politická krize v únoru 1948, vrcholící komunistickým převratem. Na místech, kde se odehrávaly důležité události, získají základní vysvětlení od historika-průvodce. Dojde tak k propojení historických událostí s místy a s osobními příběhy, které se k dané lokalitě vážou. V případě Prahy v únoru 1948 se návštěvník ocitne ve víru událostí na Staroměstském náměstí, v Obecním domě nebo na Václavském náměstí. Připomenuta budou základní fakta, počínaje okolnostmi demise ministrů přes vysvětlení nátlakových akcí komunistů po pochod pražských studentů na podporu prezidenta Edvarda Beneše. 

„Naše připravované virtuální prohlídky přinesou v budoucnu ještě jednu velikou výhodu. Navštívíte s námi i místa či interiéry, které nejsou veřejnosti dostupné. Byli bychom rádi, aby naše procházky po historických místech byly cestou k hlubšímu poznání naší minulosti pro co nejširší spektrum zvídavých občanů,“ uvedl k virtuální prohlídce Jan Kalous, vedoucí oddělení historického vzdělávání muzea.

„Muzeum paměti XX. století chce i v budoucnu ve spolupráci se startupem SmartGuide rozšiřovat svou nabídku tematických procházek. Následovat bude například trasa spojená s osudem Milady Horákové a po stopách politických vězňů,“ doplnil Jiří Šesták, ředitel muzea. 

Prohlídková trasa k únoru 1948 je zveřejněna společně s prohlídkovou trasou 17. listopad 1989 – Díky, že můžem k příležitosti oslav 17. listopadu. Česká aplikace SmartGuide ve spolupráci s iniciativou Díky, že můžem prostřednictvím multimediálního průvodce provede uživatele celou trasou, kterou v roce 1989 procházeli studenti, a přiblíží události tohoto dne. Digitální průvodce umožní lidem projít si vzpomínkovou trasu i v době pandemie – virtuálně.

Aplikace SmartGuide je digitálním průvodcem 21. století. Uživatele provází v reálném čase, automaticky mu vypráví poutavé příběhy o místech, kterými zrovna prochází, a upozorňuje na zajímavosti v okolí. K tomu využívá rozšířenou realitu a audio, díky nimž uživatele vtáhne do příběhu destinace. Lze ji využít pro poznávání nových míst a objevení dosud nepoznaného ve vlastním okolí.

Od srpna 2020 v aplikaci SmartGuide přibyly více než tři desítky destinací, které mohou uživatelé navštívit. Patří mezi ně například zámecké zahrady Lednice, Průhonice, Hradec Králové, Olomouc, Litomyšl, Český Krumlov, Praha, Brno nebo Poděbrady. Aplikace je také oficiálním průvodcem města Terezín nebo Zoo Plzeň. 

Platforma SmartGuide poskytuje prostor pro spolupráci všem subjektům turistického ruchu, muzeím, zoologickým zahradám, hradům a zámkům i agenturám a projektům jako Díky, že můžem. Aplikace je již od roku 2017 k dispozici bezplatně ke stažení, v minulosti se soustředila zejména na destinace v zahraničí. S příchodem koronavirové krize se snaží pomáhat v Česku. Projekt rozšířil svou působnost a začal fungovat také díky podpoře z programu Czech Rise Up, který spravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Digitalizaci turismu prostřednictvím SmartGuide poskytlo záštitu ministerstvo průmyslu a obchodu i Hospodářská komora.

Kontakt pro média za SmartGuide:
Václav Jurčíček
E-mail: vaclav@smart-guide.org

Kontakt pro média za Muzeum paměti XX. století:
Veronika Vendlová
E-mail: vendlova@muzeumpameti20stoleti.cz 

Muzeum paměti XX. století je zapsaným ústavem, zřízeným hlavním městem Prahou s cílem vytvořit moderní paměťovou instituci zaměřující se na klíčové události 20. století na území Československa. Více informací na www.muzeumpameti20stoleti.cz a na FB; YT; IG. 

Praha 16. 11. 2020

Tisková zpráva: Dvě výstavy k výročí 17. listopadu 1989 v Domě pážat

Muzeum paměti XX. století připravilo ve spolupráci s Polským institutem a knihovnou Libri prohibiti ve svém novém sídle při příležitosti výročí 17. listopadu 1989 dvě výstavy o těchto významných historických událostech. Protože vzhledem k současné situaci nelze umožnit zájemcům osobní návštěvu, připravilo komentovanou prohlídku, která bude k dispozici 17. 11. 2020 od 14:00 on-line ZDE. 

Při této příležitosti také představí ředitel Jiří Šesták a předsedkyně správní rady Hana Kordová Marvanová nové sídlo muzea. Přiblíží také dosavadní činnost této pražské instituce, která oslaví 17. listopadu 2020 první výročí svého vzniku. O zmíněných výstavách promluví historik a člen správní rady muzea Petr Blažek a ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj. Vystoupí také Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu, zastupitel hl. m. Prahy a Alexander Vondra, někdejší mluvčí Charty 77 a spoluzakladatel Občanského fóra. Prohlídku doplní několika písněmi aktér listopadových událostí roku 1989, folkový zpěvák, disident a signatář Charty 77 Jaroslav Hutka.

Výstava Rok zázraků. Československo a rozpad sovětského bloku vznikla k 30. výročí pádu komunistického režimu. Vystavena byla poprvé z podnětu RNDr. Alexandra Vondry v listopadu 2019 v Evropském parlamentu pod záštitou ECR (frakce Evropští konzervativci a reformisté). Partnerem výstavy je knihovna samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti, která poskytla pro expozici obrazové podklady. Autorem výstavy je historik Petr Blažek. Hlavním tématem výstavy je pád komunistického režimu v Československu v mezinárodním kontextu – zejména v souvislostech rozpadu sovětského bloku. Pozornost je proto věnována nejen domácím událostem v letech 1987–1989, ale také zásadním mezníkům vnitřního vývoje dalších států sovětského bloku s přesahem do roku 1991. Vývoj v jednotlivých sovětských satelitech se navzájem výrazně ovlivňoval, stejně jako jej ovlivňovaly důsledky globálního zápasu velmocí. Výmluvně se hovoří o dominovém efektu, v jehož důsledku miliony lidí získaly svobodu a satelitní státy samostatnost. Rok zázraků byl také významným přelomem v evropských dějinách, neboť umožnil otevřít novou kapitolu evropské integrace.

Výstavu Nemějte strach! Círk  ev a cesta střední Evropy ke svobodě připravil Polský institut v Praze a jeho partneři, zejména Arcibiskupství pražské a Maďarský institut v Praze. Vznikla při příležitosti blížícího se 30. výročí vzniku Visegrádské skupiny, které si připomeneme v únoru 2021. Jejím cílem je také připomenout letošní květnové 100. výročí narození Jana Pavla II., prvního papeže pocházejícího ze střední Evropy a významného symbolu boje za svobodu v tomto regionu. Výstava také zdůrazňuje roli katolické církve v dobách totality a význam čtyř výrazných středoevropských kardinálů: Josefa Berana, Jána Chryzostoma Korce, Józsefa Mindszentyho a Stefana Wyszyńského. Autorem textů výstavy je polský spisovatel a publicista Grzegorz Górny.

Obě výstavy budou publikovány na YT kanále Muzea paměti XX. století, ale také v rámci programu Korzo národní a Festivalu svobody. 

Dům pážat ožívá po dlouhých 12 letech. O jeho historii dnes informuje Magistrát hlavního města Prahy: www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/dum_pazat_po_dvanacti_letech_oziva.html

Pro další informace můžete kontaktovat Naďu Ghani na adrese ghani@muzeum20stoleti.cz, gsm: 777 175 155.

Muzeum paměti XX. století je zapsaným ústavem, zřízeným hlavním městem Prahou s cílem vytvořit moderní paměťovou instituci zaměřující se na klíčové události 20. století na území Československa. Více informací na www.muzeumpameti20stoleti.cz a na FB; YT; IG. 

Praha, 13. listopadu 2020

Včera večer skončil první ročník festivalu dokumentárních filmů NEZLOMNÍ A OBĚTOVANÍ, který přinesl snímky o historických osobnostech a dramatických událostech minulého století. Představil snímky českých, slovenských a polských tvůrců, vedle jiných Olgy Sommerové, Martina Vadase, Heleny Třeštíkové, Pavla Štingla, Kristiny Vlachové, Veroniky Tóthové a Arkadiusze Gołębiewského. Festival pořádalo Muzeum paměti XX. století jako svou první událost. 

Zařazené snímky do filmové přehlídky se vracely především ke dvěma totalitním režimům v Československu. Název festivalu odkazuje na osudy mnoha lidí, kteří vzdorovali nacistické okupaci či komunistickému režimu často za cenu nejvyšší osobní oběti. Jedním z cílů Muzea paměti XX. století je připomínat odpůrce a oběti totalitních režimů a přispět k pochopení modelů autoritativního vládnutí.

„Jsem rád, že tento první ročník festivalu Nezlomní a obětovaní je vrcholem našeho ročního úsilí. Je to jakýsi dárek k prvním narozeninám – jak našemu Muzeu, tak i všem těm, kteří nám fandí a kteří nás podporují. Jsme také u zrodu tradice, která nás tady bude provázet několik let – co se týká historie dokumentárních filmů o dvacátém století. Rád bych zároveň poděkoval všem, kteří se podíleli na přípravě tohoto festivalu a věnovali tomu nemalé úsilí. Jsem rád, že díky této snaze festival dopadl technicky velmi dobře a divácky sympaticky. I v této nelehké době měl festival vysokou sledovanost. Chtěl bych poděkovat vedení hlavního města Prahy jako našemu zakladateli a podporovateli, dále Polskému institutu, který s námi spolupracoval při přípravě festivalu a také České televizi za pomoc při zajišťování filmů,“ říká ředitel muzea, Jiří Šesták.

Do programu festivalu byly zařazeny tři polské snímky, což je symbolický začátek spolupráce s velkým obdobným festivalem v polské Gdyni, kterou chceme v příštích letech výrazně rozvíjet. Letošní ročník byl připraven ve spolupráci s Polským institutem v Praze, který zajistil zapůjčení těchto filmů. „Jsem velmi rád, že se festival podařilo uspořádat i v tako složité době. Moc mě těší, že se podařilo odvysílat všechny snímky bez jakýkoliv technických problémů. A především, že se dívali diváci, reakce byly pozitivní a doufáme, že nám zachovají přízeň i příští rok. A přijdou ostatní, kteří se nemohli dívat přes internet,“ uvádí spoluautor programu festivalu, historik Petr Blažek.

Název filmové přehlídky je inspirován polským – nezlomní a obětovaní je část názvu polského festivalu. Chceme tím názvem ukázat, že nás skutečně zajímají konkrétní lidé XX. století a jejich příběhy. Tento název by se měl objevovat i v následujících ročnících,“ připomíná historik Blažek.

Ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj kvitoval rovněž vznik Muzea, potažmo jeho první událost: „Naše účast na festivalu je pochopitelná s ohledem na to, že ve střední Evropě nás spojuje určitá sdílená zkušenost. Životní zkušenost kontaktu se dvěma totalitními režimy, nejdříve německým nacismem, a potom sovětským komunismem. Stejně tak se naše dějiny v mnoha ohledech ve dvacátém století protínají, proto jsme na festival zařadili dokument Slyšte můj křik o Richardu Ševcovi, který je jakýmsi předobrazem Jana Palacha, a jehož hrdinský a statečný čin sebeupálení, byl motivován právě invazí v srpnu 68 a byl odpovědí polského vlastence na invazi do Československa.

„Jsem přesvědčena, že film a umění může působivě přiblížit hrůzy totalitních režimů a jejich zničující vliv na osudy lidí. V jednotlivých dokumentárních filmech mohli diváci sledovat to, jak totalitní režimy a hrůzy války či věznění ovlivnily osudy konkrétních lidí a také to, že konkrétní lidé mají vždy možnost se proti zvůli a nespravedlnosti postavit. Pro nás všechny je to velký příklad a domnívám se, že na tyto osobnosti a na oběti a na hrdiny nesmíme zapomínat, právě z toho důvodu, aby bylo jasné, že se nemusíme žádné totalitě podřizovat, ale že totalitě můžeme také vzdorovat a můžeme jejímu nástupu zabránit,“ dodává předsedkyně správní rady Muzea paměti XX. století a radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová.“ 

Režisérka dokumentárních filmů Olga Sommerová získala cenu festivalu za celoživotní dílo. „Mám radost, že jsem dostala cenu Tvůrce paměti od filmové přehlídky historických dokumentů. Při přebírání jsem taky řekla, že si ji zasloužím, protože jsem natočila takřka 30 filmů o lidech nezlomných a obětovaných. Patnáct let jsem byla takřka posedlá tím, abych zaznamenala oběti totalitních režimů, zvláště komunismu, a ukázala je světu jako vzory naší historie. Myslím si, že se musíme dívat zpátky do naší historie, abychom ji nemuseli opakovat a abychom si uhájili svobodu.“

Druhá cena Strážce paměti – cena za činnost usilující o obranu a obhajobu paměti, putuje do Polska. Byla udělena Arkadiuszovi Gołębiewskemu, polskému kameramanovi, režisérovi, producentovi a scenáristovi. Ve své tvorbě se koncentruje hlavně na dokumenty s důrazem na poválečnou historii Polska. Je autorem a producentem filmů o polské cestě ke svobodě (Rozbity kamień, Sny stracone, sny odzyskane, Historia Kowalskich, Kwatera Ł a Dzieci kwatery „Ł”), a autorem mnoha kulturních a vzdělávacích iniciativ. Působí jako ředitel festivalu dokumentárních filmů Niepokorni, Niezłomni, Wyklęci v Gdyni. Právě tento festival byl inspirací pro takový festival v České republice.

V prvním ročníku festivalu historických dokumentárních filmů o 20. století bylo uvedeno 21 dokumentárních filmů a jeden film hraný. Jednalo se o 18 českých filmů, tři polské a jeden slovenský. Tento jediný hraný film Katyň (z roku 2007 od slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy) byl zařazen jako závěrečný snímek festivalu. V rámci festivalu bylo možné před každým filmem sledovat úvod historika, který připomněl kontext a situaci, o které film hovoří a téměř po každém filmu proběhla debata, divák se tak mohl dozvědět důvody vzniku dokumentu a různé souvislosti spjaté s filmovým příběhem. 

Přehlídka se uskutečnila v Bio Oko. Vzhledem k nepříznivé koronavirové pandemii byly úvody, besedy a filmy přenášeny formou livestream na adrese: www.muzeum20stoleti.cz a www.nezlomniaobetovani.cz.

Pro další informace můžete kontaktovat Naďu Ghani na adrese ghani@muzeum20stoleti.cz, gsm: 777 175 155.

Muzeum paměti XX. století je zapsaným ústavem, zřízeným hlavním městem Prahou s cílem vytvořit moderní paměťovou instituci zaměřující se na klíčové události 20. století na území Československa. Více informací FB; YT; IG

Muzeum paměti XX. století, při vědomí vlastních tragických dějinných zkušeností, kterými prošla česká společnost ve 20. století, důrazně protestuje proti násilí, které proti vlastním spoluobčanům páchá vládnoucí moc Běloruska a její policejní složky.

Žádné násilí pošlapávající základní občanská a lidská práva, jako je právo svobodných voleb, shromažďování či svobody projevu, nemá v současné ani v budoucí Evropě místo a ospravedlnění. Evropa se musí propojovat na principech demokracie, tolerance a humanismu, má-li mít jako kontinent šanci na udržení míru a společné prosperity. Prezident Lukašenko a jeho mocenský aparát se z této Evropy vyděluje a nepatří do ní. Bělorusko a jeho občané však rozhodně ano. Proto je povinností občanů demokratických států Evropy stát nyní na jejich straně a jejich práva bránit.

Naše tragické zkušenosti s komunismem a fašismem nám mají bránit se nyní ptát: komu že to zvoní hrana… Naše vlastní historie nás již několikrát poučila, že i nám…

Jiří Šesták, Ph.D.
ředitel Muzea paměti XX. století

Zastuputelstvo hl. města Prahy schválilo dne 2. 7. 2020 záměr umístit dočasné sídlo a expozici Muzea paměti XX. století do Domu pážat pánů z Martinic, renesančního paláce na pražských Hradčanech.

Dům pážat poskytne muzeu zázemí pro expozici i další vzdělávací činnost. Dvoupatrová budova nabízí prostory vhodné i pro knihovnu a studovnu či pro menší přednáškový sál, nádvoří pak může v budoucnu hostit nejrůznější kulturní akce.

Budova nyní projde nezbytnými vnitřními úpravami pro činnost muzea. Na projektu již usilovně pracujeme. Expozice by mohla vzniknout do léta 2022, pro dílčí akce ale plánujeme otevřít dveře dříve.

Dům pážat by měl být nicméně zázemím dočasným na několik let. V budoucnu by mohla vzniknout rozsáhlejší expozice v prostorách tribun Strahovského stadionu, kde by vedle sebe mělo fungovat Muzeum paměti XX. století i Institut Paměti národa. Tento ambiciozní projekt je ale teprve na začátku.

,,Máme před sebou v každém případě mnoho práce. Vytváříme moderní paměťovou instituci připomínající světlé i stinné stránky našich moderních dějin. Nejsme a nebudeme jen “muzeum totalit”, jak nás někteří ve zkratce označují. Chceme nabídnout komplexní a kritický pohled na dějiny 20. století. Chceme být skutečně Muzeem paměti XX. století. Děkujeme za Vaši přízeň a podporu,” dodává ředitel Muzea paměti XX. století Jiří Šesták.

Muzeum paměti XX. století si připomíná památku obětí největšího politického procesu v Československu s JUDr. Miladou Horákovou. Připojujeme se k pietní vzpomínce na popravené komunistickým režimem, která se koná u symbolického hrobu JUDr. Milady Horákové na Vyšehradském hřbitově dne 26. června 2020.

U příležitosti dne památky obětí komunistického režimu připravilo Muzeum paměti XX. století pro veřejnost tři on-line debaty:

Dr. Milada Horáková a největší politický proces
Soudní rehabilitace jako cesta k nápravě?
Snahy o potrestání zločinů komunismu

Tyto debaty je možné sledovat na webu muzea www.muzeum20stoleti.cz.

Muzeum paměti XX. století se rovněž připojuje k mezinárodní výzvě k přijetí legislativy zakazující glorifikaci komunismu v Německu a Evropské unii, kterou podporuje řada institucí, včetně Platformy evropské paměti a svědomí. Výzvu iniciovala a jako první podepsala paní Mária Wittner, která byla odsouzena za svou činnost v maďarském povstání 1956 k trestu smrti, později zmírněném na doživotní vězení.