Rubriky
Pozvánka

Dvě výstavy k výročí 17. listopadu 1989

17. 11. 2020

Online ze sídla muzea v Domě pážat na Hradčanech

Muzeum paměti XX. století připravilo ve spolupráci s Polským institutem a knihovnou Libri prohibiti ve svém novém sídle při příležitosti výročí 17. listopadu 1989 dvě výstavy o těchto významných historických událostech. Protože vzhledem k současné situaci nelze umožnit zájemcům osobní návštěvu, připravilo komentovanou prohlídku, která bude k dispozici on-line. Při této příležitosti také představí ředitel Jiří Šesták a předsedkyně správní rady Hana Kordová Marvanová nové sídlo muzea. Přiblíží také dosavadní činnost této pražské instituce, která oslaví 17. listopadu 2020 první výročí svého vzniku.

O zmíněných výstavách promluví historik a člen správní rady muzea Petr Blažek a ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj. Vystoupí také Alexander Vondra, někdejší mluvčí Charty 77 a spoluzakladatel Občanského fóra. Prohlídku doplní několika písněmi aktér listopadových událostí roku 1989, folkový zpěvák, disident a signatář Charty 77 Jaroslav Hutka.

Výstava Rok zázraků. Československo a rozpad sovětského bloku vznikla k 30. výročí pádu komunistického režimu. Vystavena byla poprvé z podnětu RNDr. Alexandra Vondry v listopadu 2019 v Evropském parlamentu pod záštitou ECR (frakce Evropští konzervativci a reformisté). Partnerem výstavy je knihovna samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti, která poskytla pro expozici obrazové podklady. Autorem výstavy je historik Petr Blažek. Hlavním tématem výstavy je pád komunistického režimu v Československu v mezinárodním kontextu – zejména v souvislostech rozpadu sovětského bloku. Pozornost je proto věnována nejen domácím událostem v letech 1987–1989, ale také zásadním mezníkům vnitřního vývoje dalších států sovětského bloku s přesahem do roku 1991. Vývoj v jednotlivých sovětských satelitech se navzájem výrazně ovlivňoval, stejně jako jej ovlivňovaly důsledky globálního zápasu velmocí. Výmluvně se hovoří o dominovém efektu, v jehož důsledku miliony lidí získaly svobodu a satelitní státy samostatnost. Rok zázraků byl také významným přelomem v evropských dějinách, neboť umožnil otevřít novou kapitolu evropské integrace.

Výstavu vám přineseme formou komentované videoprohlídky, kterou uvedeme premiérově 17. listopadu od 14:00. Prohlédnout si také můžete výstavní panely online.


Výstavu Nemějte strach! Církev a cesta střední Evropy ke svobodě připravil Polský institut v Praze a jeho partneři, zejména Arcibiskupství pražské a Maďarský institut v Praze. Vznikla při příležitosti blížícího se 30. výročí vzniku Visegrádské skupiny, které si připomeneme v únoru 2021. Jejím cílem je také připomenout letošní květnové 100. výročí narození Jana Pavla II., prvního papeže pocházejícího ze střední Evropy a významného symbolu boje za svobodu v tomto regionu. Výstava také zdůrazňuje roli katolické církve v dobách totality a význam čtyř výrazných středoevropských kardinálů: Josefa Berana, Jána Chryzostoma Korce, Józsefa Mindszentyho a Stefana Wyszyńského. Autorem textů výstavy je polský spisovatel a publicista Grzegorz Górny.

Výstavu vám přineseme formou komentované videoprohlídky, kterou uvedeme premiérově 17. listopadu od 14:00.


Rubriky
Tisková zpráva

TZ: První ročník festivalu dokumentárních filmů NEZLOMNÍ A OBĚTOVANÍ

Záznam z on-line tiskové konference 5. 11. 2020. Tiskovou zprávu naleznete níže.

Souhrnná zpráva z tiskové konference konané dne 5. 11. 2020

První ročník festivalu dokumentárních filmů NEZLOMNÍ A OBĚTOVANÍ přinese snímky o historických osobnostech a dramatických událostech minulého století. Představí snímky českých, slovenských a polských tvůrců, vedle jiných Olgy Sommerové, Martina Vadase, Heleny Třeštíkové, Pavla Štingla, Kristiny Vlachové, Veroniky Tóthové a Arkadiusze Gołębiewského. Festival pořádá Muzeum paměti XX. století od 10. do 12. listopadu 2020. Všechny filmy, úvody a diskuse budou dostupné zdarma formou livestream z pražského Bio Oko.

V současné době není v České republice pořádán žádný festival historických dokumentárních filmů o 20. století. „Proto jsme s jistou inspirací obdobného, ale daleko většího festivalu v polské Gdyni připravili tento první ročník, v němž uvedeme 21 dokumentárních filmů a jeden film hraný. Jedná se o 18 českých filmů, tři polské a jeden slovenský. Ten jediný hraný film jsme museli v posledních okamžicích příprav změnit – a místo generála Nila jsme zařadili film Katyň z roku 2007 od slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy,“ říká ředitel muzea Jiří Šesták. 

Zařazené snímky do filmové přehlídky se vracejí především ke dvěma totalitním režimům v Československu. Název festivalu odkazuje na osudy mnoha lidí, kteří vzdorovali nacistické okupaci či komunistickému režimu často za cenu nejvyšší osobní oběti. Jedním z cílů Muzea paměti XX. století je připomínat odpůrce a oběti totalitních režimů a přispět k pochopení modelů autoritativního vládnutí.

V rámci festivalu je možné před každým filmem sledovat úvod historika, který připomene kontext, situaci, o které film hovoří, a téměř po každém filmu proběhne debata, ve které se obvykle „setká“ na 20 minut s režisérem, aby se mohl dozvědět důvody vzniku dokumentu a různé souvislosti spjaté s filmovým příběhem. Na závěr filmové přehlídky budou také předány dvě ceny, které se jmenují Strážce paměti – cena za činnost usilující o obranu a obhajobu paměti a cena Tvůrce paměti. Ta bude udělena za celoživotní dílo, které o tyto cíle usiluje. 

Na festivalu jsou také zařazeny tři polské snímky, což je symbolický začátek spolupráce s velkým obdobným festivalem v polské Gdyni, kterou chceme v příštích letech výrazně rozvíjet. Letošní ročník byl připraven ve spolupráci s Polským institutem v Praze, který zajistil zapůjčení těchto filmů. „Do přehlídky historických dokumentů jsme zařadili celou řadu velmi zajímavých filmů. Ty reflektují především dějiny 20. století prizmatem konkrétních historických příběhů. Najdete tam příběhy, které jsou velmi známé. Jsou to třeba příběhy bratří Mašínových nebo Jana Palacha, ale najdete tam také filmy, které reflektují kolektivní zkušenost na základě výpovědí konkrétních pamětníků,“ uvádí spoluautor programu festivalu, historik Petr Blažek.

Název filmové přehlídky je inspirován polským – nezlomní a obětovaní je část názvu polského festivalu. Chceme tím názvem ukázat, že nás skutečně zajímají konkrétní lidi 20. století a jejich příběhy. Tento název by se měl objevovat i v následujících ročnících,“ připomíná historik Blažek.

Tiskové konference se zúčastnila rovněž režisérka Olga Sommerová. „Na přehlídce budou uvedeny tři mé filmy. Jeden je film Sedm světel, při jeho vzniku jsem ještě zastihla ženy, židovky, které byly v koncentračních táborech a v odboji. Potom bude uveden film, jakási série, kterou vymyslel Jan Štern – Ztracená duše národa, a posledním snímkem je dokument o Janu Palachovi, který jsme dělali spolu s Petrem Blažkem při stavbě nového muzea Jana Palacha ve Všetatech.“ 

Ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj kvitoval rovněž vznik Muzea, potažmo jeho první akcí: „Vznik Muzea pamětí 20. století v Praze jsme přivítali s velkou radostí jakožto potencionálního partnera pro polské instituce. Držíme palce, aby se také zařadilo mezi pět hlavních pražských atrakcí, hned po Pražském hradu. Samozřejmě účast na festivalu je pochopitelná s ohledem na to, že ve střední Evropě nás spojuje určitá sdílená zkušenost. Životní zkušenost kontaktu se dvěma totalitními režimy, nejdříve tím německým nacismem, a potom sovětským komunismem. Tato zkušenost, nebo srovnání této zkušenosti, nás může různým způsobem inspirovat. 

„Vedení Prahy se před dvěma lety rozhodlo, že chceme jako Praha splatit dluh, který má, podle nás, celá Česká republika. Když se rozhlédneme v okolních zemích, zejména v těch, které zažily totalitu a hrůzy válek, tak všude existují muzea, která připomínají totalitní režimy a tyto hrůzy a události. Muzeum bylo založeno v září loňského roku a bylo zapsáno do rejstříku 17. listopadu 2019, tedy symbolicky k 30. výročí listopadových událostí roku 89,“ dodává předsedkyně správní rady Muzea paměti XX. století a radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová. Jsem přesvědčena, že film a umění může působivě přiblížit hrůzy totalitních režimů a jejich zničující vliv na osudy lidí,“ dodává pražská radní.

Přehlídka se uskuteční v Bio Oko. Vzhledem k momentální koronavirové pandemii budeme přenášet úvody, besedy a filmy formou livestream na adrese: www.muzeum20stoleti.cz a www.nezlomniaobetovani.cz

Pro další informace můžete kontaktovat Naďu Ghani na adrese ghani@muzem20stoleti.cz, gsm: 777 175 155.

Pro další informace můžete kontaktovat Naďu Ghani na adrese ghani@muzem20stoleti.cz, gsm: 777 175 155.


Muzeum paměti XX. století je zapsaným ústavem, zřízeným hlavním městem Prahou s cílem vytvořit moderní paměťovou instituci zaměřující se na klíčové události 20. století na území Československa.

Více informací FB; YT; IG


Rubriky
Publikace

Vydáváme první knihu

Vydáváme první knihu. Věnována je dějinám Lennonovy zdi v Praze, jejíž vznik před čtyřiceti lety si připomeneme v prosinci letošního roku. Jedná se o druhé vydání původní publikace, která je již dávno rozebrána. Rozšířena byla nyní přibližně o polovinu rozsahu i fotografií, poprvé také mapuje události spojené s Lennonovou zdí po roce 1989. Jejími autory jsou Petr Blažek, Filip Pospíšil a Roman Laube.

NEZLOMNÍ A OBĚTOVANÍ festival dokumentárních filmů o XX. století

Festival dokumentárních filmů o XX. století

10.-12. listopadu 2020
on-line live stream z Bio OKO
zdarma

Připravujeme pro vás první ročník festivalu dokumentárních filmů o historických osobnostech a dramatických událostech XX. století.

Festival s titulem NEZLOMNÍ A OBĚTOVANÍ představí snímky českých, slovenských a polských tvůrců (Olgy Sommerové, Martina Vadase, Heleny Třeštíkové, Pavla Štingla, Kristiny Vlachové, Arkadiusze Gołębiewského a řady dalších).

Všechny filmy, úvody a diskuse budou dostupné zdarma on-line. Vysílat je budeme živě z kina Bio OKO na Facebooku a YouTube kanálu Muzea paměti XX. století.

Rubriky
Nezařazené

Pozvánka: Československo a fenomén hranic

Všechno má své hranice. Státy především. Jak vznikaly československé hranice a jak se proměňovaly v čase? Kdo byli její strážci a „narušitelé“? Kdy se z hranic stalo vězení pro vlastní občany? A jak vnímáme hranice dnes?

Přichystali jsme pro vás další online sérii debat se zajímavými hosty. Sledovat je můžete nadcházející tři pondělky od 5. října na našem Facebooku či YouTube kanálu.

5. října od 20:00 / online
Československo a fenomén hranic: historická perspektiva
Hosté: historici Jan Kalous, Ľubomír Morbacher a Prokop Tomek
Moderuje: Petr Blažek

12. října od 20:00 / online
Státní hranice a právo
Hosté: právníci Jan Kuklík, Jan Kysela a Věra Honusková.
Moderuje: Jan Wintr

19. října od 20:00 / online
Filosofický rozměr hranic
Hosté: psycholog Radkin Honzák a filosofové Tomáš Halík a Miroslav Petříček
Moderuje: Jan Samohýl

Těšíme se na viděnou!

Rubriky
Aktuality

První setkání kolegia: významný milník v historii Muzea pamětí XX. století

Dne 24. 9. 2020 proběhlo pro Muzeum paměti XX. století velmi důležité první setkání členů správní a dozorčí rady a členů kolegia v prostorách dočasného sídla muzea v Domě pážat pánů z Martinic na Hradčanech. Jsme velmi rádi a všem účastníkům naší prezentace o činnosti a budoucích plánech muzea a za jejich přínosné připomínky děkujeme.

Rubriky
Nezařazené

Pozvánka na online debatu: Oživení občanské společnosti v období pražského jara

Muzeum paměti XX. století Vás zve ke sledování online debaty

Oživení občanské společnosti v období pražského jara (ONLINE)

Debata bude bez publika přenášena živě on-line v pátek 21. 8. 2020 od 17:00 z nádvoří Domu pážat pánů z Martinic na pražských Hradčanech.

Hosté: Jan Kalous, Vít Fojtek, Jaroslav Šebek a Petr Pithart
Moderuje: Petr Blažek

Jaké byly kořeny pražského jara? Jak se začala projevovat oživující se občanská společnost? Jaké vznikaly společenské a politické organizace? A jak na to vše reagovala Moskva?

Debaty můžete zhlédnout na kanálech Muzea paměti XX. století:
FB: www.facebook.com/muzeum20stoleti
YT: www.youtube.com/channel/UCrQptfsVBv6DMdrcjD4pr3Q
W: www.muzeum20stoleti.cz/debaty

Rubriky
Tisková zpráva

Vyjádření k protestům v Bělorusku

Muzeum paměti XX. století, při vědomí vlastních tragických dějinných zkušeností, kterými prošla česká společnost ve 20. století, důrazně protestuje proti násilí, které proti vlastním spoluobčanům páchá vládnoucí moc Běloruska a její policejní složky.

Žádné násilí pošlapávající základní občanská a lidská práva, jako je právo svobodných voleb, shromažďování či svobody projevu, nemá v současné ani v budoucí Evropě místo a ospravedlnění. Evropa se musí propojovat na principech demokracie, tolerance a humanismu, má-li mít jako kontinent šanci na udržení míru a společné prosperity. Prezident Lukašenko a jeho mocenský aparát se z této Evropy vyděluje a nepatří do ní. Bělorusko a jeho občané však rozhodně ano. Proto je povinností občanů demokratických států Evropy stát nyní na jejich straně a jejich práva bránit.

Naše tragické zkušenosti s komunismem a fašismem nám mají bránit se nyní ptát: komu že to zvoní hrana… Naše vlastní historie nás již několikrát poučila, že i nám…

Jiří Šesták, Ph.D.
ředitel Muzea paměti XX. století

Rubriky
Tisková zpráva

Muzeum paměti XX. století získalo budovu pro své sídlo a expozici

Zastuputelstvo hl. města Prahy schválilo dne 2. 7. 2020 záměr umístit dočasné sídlo a expozici Muzea paměti XX. století do Domu pážat pánů z Martinic, renesančního paláce na pražských Hradčanech.

Dům pážat poskytne muzeu zázemí pro expozici i další vzdělávací činnost. Dvoupatrová budova nabízí prostory vhodné i pro knihovnu a studovnu či pro menší přednáškový sál, nádvoří pak může v budoucnu hostit nejrůznější kulturní akce.

Budova nyní projde nezbytnými vnitřními úpravami pro činnost muzea. Na projektu již usilovně pracujeme. Expozice by mohla vzniknout do léta 2022, pro dílčí akce ale plánujeme otevřít dveře dříve.

Dům pážat by měl být nicméně zázemím dočasným na několik let. V budoucnu by mohla vzniknout rozsáhlejší expozice v prostorách tribun Strahovského stadionu, kde by vedle sebe mělo fungovat Muzeum paměti XX. století i Institut Paměti národa. Tento ambiciozní projekt je ale teprve na začátku.

,,Máme před sebou v každém případě mnoho práce. Vytváříme moderní paměťovou instituci připomínající světlé i stinné stránky našich moderních dějin. Nejsme a nebudeme jen „muzeum totalit“, jak nás někteří ve zkratce označují. Chceme nabídnout komplexní a kritický pohled na dějiny 20. století. Chceme být skutečně Muzeem paměti XX. století. Děkujeme za Vaši přízeň a podporu,“ dodává ředitel Muzea paměti XX. století Jiří Šesták.

Rubriky
Článek

Milada Horáková je dnes symbolem komunistické represe i osobní statečnosti

Autor: Ph.Dr. Jan Kalous, Ph.D., historik Muzea paměti XX. století

Milada Horáková nás i dnes může inspirovat odvahou hájit svobodu, práva a pravdu. Milada Horáková byla velmi činorodou osobností, která ve svém okolí vynikala pracovitostí a současně skromností. Během vyšetřování v letech 1949-1950 čelila tlaku svých vyšetřovatelů, nezlomená ale předstoupila před tribunál a dokázala se chovat důstojně a statečně.

Horáková se stala symbolem bezpráví komunistického režimu. Její smrt šokovala ve své době a zůstává mementem i dnes. Perzekuci a represi čelily statisíce obětí komunismu v bývalém Československu. Horáková je jedinou z politických důvodů popravenou ženou, která ale rozhodně nespáchala (dokonce v některých parametrech ani teoreticky nemohla) to, z čeho byla obviněna a za co byla odsouzena.  

Milada Horáková svou politickou činností, celoživotním hájením demokratických a morálních ideálů, svou účastí v protinacistickém odboji a angažovaností v sociální oblasti byla zcela výjimečnou osobností. Její justiční vražda patří k tomu nejhoršímu, co zde komunisté po únoru 1948 předvedli a vykonali. 

Komunisté nesou nezpochybnitelnou odpovědnost za její smrt. Dnes víme, jak probíhala příprava procesu, kdo a jak výrazně do těchto záležitostí zasahoval. Chování dnešních komunistů je zcela pokrytecké; uvnitř partaje stále rezonují staré motivy, které čas od času vyplavou na povrch, respektive do médií. Jsou to výroky typu, že zde oběti politických procesů vraždila studená válka, nebo že se obvinění před soudem přece přiznali a nebyli až tak zcela nevinní. Nejen v den památky obětí komunistického režimu by se proto komunisté měli hluboce stydět. Otázkou ale je, zda něčeho takového jsou vůbec schopní.