Categories
Pozvánka

Pozvánka: Československo a fenomén hranic

Všechno má své hranice. Státy především. Jak vznikaly československé hranice a jak se proměňovaly v čase? Kdo byli její strážci a “narušitelé”? Kdy se z hranic stalo vězení pro vlastní občany? A jak vnímáme hranice dnes?

Přichystali jsme pro vás další online sérii debat se zajímavými hosty. Sledovat je můžete nadcházející tři pondělky od 5. října na našem Facebooku či YouTube kanálu.

5. října od 20:00 / online
Československo a fenomén hranic: historická perspektiva
Hosté: historici Jan Kalous, Ľubomír Morbacher a Prokop Tomek
Moderuje: Petr Blažek

12. října od 20:00 / online
Státní hranice a právo
Hosté: právníci Jan Kuklík, Jan Kysela a Věra Honusková.
Moderuje: Jan Wintr

19. října od 20:00 / online
Filosofický rozměr hranic
Hosté: psycholog Radkin Honzák a filosofové Tomáš Halík a Miroslav Petříček
Moderuje: Jan Samohýl

Těšíme se na viděnou!

Categories
Aktuality

První setkání kolegia: významný milník v historii Muzea pamětí XX. století

Dne 24. 9. 2020 proběhlo pro Muzeum paměti XX. století velmi důležité první setkání členů správní a dozorčí rady a členů kolegia v prostorách dočasného sídla muzea v Domě pážat pánů z Martinic na Hradčanech. Jsme velmi rádi a všem účastníkům naší prezentace o činnosti a budoucích plánech muzea a za jejich přínosné připomínky děkujeme.

Categories
Pozvánka

Pozvánka na online debatu: Oživení občanské společnosti v období pražského jara

Muzeum paměti XX. století Vás zve ke sledování online debaty

Oživení občanské společnosti v období pražského jara (ONLINE)

Debata bude bez publika přenášena živě on-line v pátek 21. 8. 2020 od 17:00 z nádvoří Domu pážat pánů z Martinic na pražských Hradčanech.

Hosté: Jan Kalous, Vít Fojtek, Jaroslav Šebek a Petr Pithart
Moderuje: Petr Blažek

Jaké byly kořeny pražského jara? Jak se začala projevovat oživující se občanská společnost? Jaké vznikaly společenské a politické organizace? A jak na to vše reagovala Moskva?

Debaty můžete zhlédnout na kanálech Muzea paměti XX. století:
FB: www.facebook.com/muzeum20stoleti
YT: www.youtube.com/channel/UCrQptfsVBv6DMdrcjD4pr3Q
W: www.muzeum20stoleti.cz/debaty

Categories
Tisková zpráva

Vyjádření k protestům v Bělorusku

Muzeum paměti XX. století, při vědomí vlastních tragických dějinných zkušeností, kterými prošla česká společnost ve 20. století, důrazně protestuje proti násilí, které proti vlastním spoluobčanům páchá vládnoucí moc Běloruska a její policejní složky.

Žádné násilí pošlapávající základní občanská a lidská práva, jako je právo svobodných voleb, shromažďování či svobody projevu, nemá v současné ani v budoucí Evropě místo a ospravedlnění. Evropa se musí propojovat na principech demokracie, tolerance a humanismu, má-li mít jako kontinent šanci na udržení míru a společné prosperity. Prezident Lukašenko a jeho mocenský aparát se z této Evropy vyděluje a nepatří do ní. Bělorusko a jeho občané však rozhodně ano. Proto je povinností občanů demokratických států Evropy stát nyní na jejich straně a jejich práva bránit.

Naše tragické zkušenosti s komunismem a fašismem nám mají bránit se nyní ptát: komu že to zvoní hrana… Naše vlastní historie nás již několikrát poučila, že i nám…

Jiří Šesták, Ph.D.
ředitel Muzea paměti XX. století

Categories
Tisková zpráva

Muzeum paměti XX. století získalo budovu pro své sídlo a expozici

Zastuputelstvo hl. města Prahy schválilo dne 2. 7. 2020 záměr umístit dočasné sídlo a expozici Muzea paměti XX. století do Domu pážat pánů z Martinic, renesančního paláce na pražských Hradčanech.

Dům pážat poskytne muzeu zázemí pro expozici i další vzdělávací činnost. Dvoupatrová budova nabízí prostory vhodné i pro knihovnu a studovnu či pro menší přednáškový sál, nádvoří pak může v budoucnu hostit nejrůznější kulturní akce.

Budova nyní projde nezbytnými vnitřními úpravami pro činnost muzea. Na projektu již usilovně pracujeme. Expozice by mohla vzniknout do léta 2022, pro dílčí akce ale plánujeme otevřít dveře dříve.

Dům pážat by měl být nicméně zázemím dočasným na několik let. V budoucnu by mohla vzniknout rozsáhlejší expozice v prostorách tribun Strahovského stadionu, kde by vedle sebe mělo fungovat Muzeum paměti XX. století i Institut Paměti národa. Tento ambiciozní projekt je ale teprve na začátku.

,,Máme před sebou v každém případě mnoho práce. Vytváříme moderní paměťovou instituci připomínající světlé i stinné stránky našich moderních dějin. Nejsme a nebudeme jen “muzeum totalit”, jak nás někteří ve zkratce označují. Chceme nabídnout komplexní a kritický pohled na dějiny 20. století. Chceme být skutečně Muzeem paměti XX. století. Děkujeme za Vaši přízeň a podporu,” dodává ředitel Muzea paměti XX. století Jiří Šesták.

Categories
Článek

Milada Horáková je dnes symbolem komunistické represe i osobní statečnosti

Autor: Ph.Dr. Jan Kalous, Ph.D., historik Muzea paměti XX. století

Milada Horáková nás i dnes může inspirovat odvahou hájit svobodu, práva a pravdu. Milada Horáková byla velmi činorodou osobností, která ve svém okolí vynikala pracovitostí a současně skromností. Během vyšetřování v letech 1949-1950 čelila tlaku svých vyšetřovatelů, nezlomená ale předstoupila před tribunál a dokázala se chovat důstojně a statečně.

Horáková se stala symbolem bezpráví komunistického režimu. Její smrt šokovala ve své době a zůstává mementem i dnes. Perzekuci a represi čelily statisíce obětí komunismu v bývalém Československu. Horáková je jedinou z politických důvodů popravenou ženou, která ale rozhodně nespáchala (dokonce v některých parametrech ani teoreticky nemohla) to, z čeho byla obviněna a za co byla odsouzena.  

Milada Horáková svou politickou činností, celoživotním hájením demokratických a morálních ideálů, svou účastí v protinacistickém odboji a angažovaností v sociální oblasti byla zcela výjimečnou osobností. Její justiční vražda patří k tomu nejhoršímu, co zde komunisté po únoru 1948 předvedli a vykonali. 

Komunisté nesou nezpochybnitelnou odpovědnost za její smrt. Dnes víme, jak probíhala příprava procesu, kdo a jak výrazně do těchto záležitostí zasahoval. Chování dnešních komunistů je zcela pokrytecké; uvnitř partaje stále rezonují staré motivy, které čas od času vyplavou na povrch, respektive do médií. Jsou to výroky typu, že zde oběti politických procesů vraždila studená válka, nebo že se obvinění před soudem přece přiznali a nebyli až tak zcela nevinní. Nejen v den památky obětí komunistického režimu by se proto komunisté měli hluboce stydět. Otázkou ale je, zda něčeho takového jsou vůbec schopní.

Categories
Tisková zpráva

Muzeum paměti XX. století připomíná 70. výročí justiční vraždy JUDr. Milady Horákové a Den památky obětí komunistického režimu

Muzeum paměti XX. století si připomíná památku obětí největšího politického procesu v Československu s JUDr. Miladou Horákovou. Připojujeme se k pietní vzpomínce na popravené komunistickým režimem, která se koná u symbolického hrobu JUDr. Milady Horákové na Vyšehradském hřbitově dne 26. června 2020.

U příležitosti dne památky obětí komunistického režimu připravilo Muzeum paměti XX. století pro veřejnost tři on-line debaty:

Dr. Milada Horáková a největší politický proces
Soudní rehabilitace jako cesta k nápravě?
Snahy o potrestání zločinů komunismu

Tyto debaty je možné sledovat na webu muzea www.muzeum20stoleti.cz.

Muzeum paměti XX. století se rovněž připojuje k mezinárodní výzvě k přijetí legislativy zakazující glorifikaci komunismu v Německu a Evropské unii, kterou podporuje řada institucí, včetně Platformy evropské paměti a svědomí. Výzvu iniciovala a jako první podepsala paní Mária Wittner, která byla odsouzena za svou činnost v maďarském povstání 1956 k trestu smrti, později zmírněném na doživotní vězení.

Categories
Fotoreportáž

Vyšetřování smrti Jana Masaryka

Diskuze k vyšetřování smrti Jana Masaryka v Senátu ČR.
Diskuze k vyšetřování smrti Jana Masaryka v Senátu ČR. na snímku Martin Čermák, sdělující nová fakta iniciující otevření případu.
Diskuze k vyšetřování smrti Jana Masaryka v Senátu ČR, zleva Martin Čermák, historik Jan Kalous, ředitel Muzea paměti XX. století Jiří Šesták a místopředseda senátu Jiří Oberfazer pod jehožž záštitou se setkání uskutečnilo.
Categories
Pozvánka

Kulatý stůl na téma Vyšetřování smrti Jana Masaryka

Místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Oberfalzer ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století a Společností pro výzkum zločinů komunismu pořádá dne 16. června 2020 od 9 do 12 hodin ve Frýdlantském salonku Valdštejnského paláce kulatý stůl Vyšetřování smrti Jana Masaryka.

Kulatý stůl chce reflektovat dosavadní výsledky vyšetřování z let 1948–2004, analyzovat důležité dokumenty, přemýšlet o potenciálních dalších důkazních materiálech a poskytnout tak možnost hlubšího zamyšlení nad životem a osudem ministra zahraničních věcí ČSR Jana Masaryka.

V říjnu 2019 zahájilo Městské státní zastupitelství v Praze v pořadí páté vyšetřování jeho smrti. Dosavadní šetření končila širokým rozptylem možností, sebevraždou počínaje přes nešťastnou náhodu po různě provedené a motivované verze vraždy. Odborníci, kteří se kulatého stolu zúčastní, budou diskutovat o tom, jak relevantní jsou argumenty pro zahájení nového vyšetřování, respektive co všechno ještě nevíme o konci života nejpopulárnějšího československého politika své doby.

Záznam z akce zveřejníme na našem webu a sociálních sítích.

Categories
O muzeu

Muzeu paměti XX. století pomůže odborné kolegium

Správní rada Muzea paměti XX. století jmenovala jako svůj poradní orgán odborné Kolegium. Funkci přijali všichni jmenovaní. Kolegium se nyní připravuje k prvnímu setkání.

JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. – bývalý ústavní soudce, rektor Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni

prof. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. – politolog, děkan Fakulty sociálních studií MUNI

prof. PaedDr. Stanislav Bendl, Ph.D. – vedoucí Katedry
pedagogiky, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta

Mgr. Petr Daubner – středoškolský učitel dějepisu a zeměpisu

Prof. PhDr. Václav Horčička, Ph.D. – ředitel Ústavu světových dějin FF UK

Mgr. et Mgr. Viola Jakschová – historička a projektová koordinátorka

JUDr. Ivana Janů – předsedkyně ÚOOÚ, dříve ústavní soudkyně a soudkyně mezinárodního trestního soudu v Haagu

prof. PhDr. Vladimír Just, CSc. – publicista, člen katedry divadelní vědy na FF UK

Dr. Łukasz Kamiński – ředitel Platformy evropské paměti a svědomí, bývalý ředitel IPN

doc. Mgr. Bohunka Koklesová, Ph.D. – kunsthistorička, rektorka Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě

PhDr. Jan Koura. Ph.D. – historik, Ústav českých dějin FF UK

PhDr. Petr Koura, Ph.D. – historik, Ústav českých dějin FF UK

doc. PhDr. Petr Kreuz, Dr. – Archiv HMP, zaměřuje se na soudní archiválie

prof. JUDr. Jan Kysela Ph.D., DSc. – ústavní právník, PF UK

doc. Ing. arch. Zdeněk Lukeš – architekt, historik architektury

PhDr. Jaromír Mrňka – historik z ÚSTR odborně se věnující dějinám 2. republiky a Protektorátu

Doc. RNDr. Martin Palouš – bývalý mluvčí Charty 77, zabývá se teorií totalitarismu, přednáší na univerzitě v New Yorku, spolupracuje s Muzeem holocaustu

Ludmila Rakušanová – novinářka, bývalá redaktorka Rádia Svobodná Evropa

Ing. Michael Rund – ředitel Muzea Sokolovska

Bc. František Stárek – disident, pracovník ÚSTR

Doc. Mgr. Michal Stehlík, Ph.D. – historik a muzejník, náměstek ředitele Národního muzea

Dr. Paweł Ukielski – zástupce ředitele Muzea Varšavského povstání

Mgr. Martin Vadas – dokumentarista

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. – historik, bývalý ředitel ÚSTR