|
|
|
|
|
|
|
|
Vizualizace nádvoří sídla Muzea paměti XX. století v Domě pážat na Hradčanech (Atelier IXA)
|
|
|
|
|
letní měsíce jsou časem festivalů a dalších akcí, na kterých Muzeum paměti XX. století nemohlo chybět. Podívejte se, kde všude jsme se prezentovali a co jsme dělali.
|
|
Z přehledu našich letních akcí je patrné, že jsme nelenili a ve spolupráci s našimi partnery připravili řadu zajímavých akcí, setkali se s přáteli z demokratické běloruské opozice, diskutovali s učiteli na mezinárodní letní škole a připomněli si, jak významnou roli hrají média v dobách ohrožení státu.
|
|
Neméně zajímavé akce nás čekají na podszim. Ať už je to vzpomínka na Jana Masaryka v prostorách Ministerstva zahraničních věcí, odhalení lavičky Václava Havla na Mariánském náměstí, nebo vzpomínka na Jaroslava Seiferta. Také budeme natáčet nový podcast s Alešem Palánem a Kryštofem Zemanem o hokejovém týmu mistrů světa z roku 1949, jehož část bvyla o rok později zatčena a poslána do vězení a uranových lágrů.
|
|
O všem se podrobněji dočtete v tomto čísle newsletteru, stejně jako o ohlasech naší činnosti v médiích. Pokud jste se na naše akce nedostali, nebudete ochuzeni. Můžete si prohlédnout fotogalerii, poslechnout podcasty a přehrát si vystoupení našich historiků v médiích. Odkazy najdete na našich webových stránkách a sociálních sítích.
|
V newsletteru se také dozvíte, jaké publikace jsme nedávno vydali a které ješčtě připravujeme v posledních měsících tohoto roku.
|
|
Přejeme vám hezký podzim a zachovejte nám přízeň!
|
|
Vaše Muzeum paměti XX. století
|
|
|
|
|
OHLÉDNUTÍ ZA LETNÍMI AKCEMI
|
|
|
MUZEUM PAMĚTI XX. STOLETÍ
NA FESTIVALU V BOSKOVICÍCH
|
|
|
|
Dokumentární snímek o nechvalně známé věznici na pražských Hradčanech, které říkali vězni Domeček, jsme představili v kině Panorama v Boskovicích v rámci tamního XXXIV. ročníku festivalu pro židovskou čtvrť. Tento film, který pro Muzeum paměti XX. století natočil režisér Vlastimil Urban, byl promítán 10. července 2026. Úvodní slovo pronesl ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek, který také debatoval na festivalu o dva dny později po projekci dalšímu snímku, který natočil režisér a kameraman Roman Vávra o Klementovi Gottwaldovi v rámci cyklu Rudí prezidenti (Česká televize, 2018).
|
|
|
|
|
|
|
|
ČESKÁ LEKCE PRO BĚLORUSKO
|
|
|
|
V pondělí 10. srpna 2026 se v Café Louvre uskutečnilo diskusní setkání na téma 1968—1989, 2020—?: česká lekce pro Bělorusko. Tuto akci uspořádala Kancelář demokratických sil Běloruska v České republice spolu s Muzeem paměti XX. století, a to u příležitosti šestého výročí protestů proti diktatuře a násilí v Bělorusku.
|
|
Úvodní slova k setkání pronesli ředitelka Kanceláře demokratických sil Běloruska v České repub-lice Kryscina Šyjanok, prostřednictvím online přenosu vůdkyně běloruské demokratické opozice v exilu Svjatlana Cichanouská a také ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek.
|
|
Vlastní diskuse se zúčastnili historik, novinář, poslanec a člen parlamentní skupiny přátel svobodného Běloruska Pavel Žáček, ukrajinista a historik Muzea paměti XX. století David Svoboda, politický azylant a člen Rady Běloruské lidové republiky Uladzislau Jandzjuk a politická azylantka, novinářka a průvodkyně Halina Navumčyk.
|
|
Diskusní setkání, které moderovala Tereza Soušková, se setkalo s velkým zájmem ze strany veřejnosti.
|
|
|
|
|
|
|
|
TELEVIZE PROTI OKUPACI 1968
|
Ve čtvrtek 20. srpna 2026, tedy v předvečer 58. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, se uskutečnila komentovaná vycházka Televize proti okupaci 1968, kterou připravilo Muzeum paměti XX. století. Průvodcem byl televizní historik Daniel Růžička.
|
|
Budovy Československé televize byly spoluečně s objekty Československého rozhlasu důležitými cíly okupačních armád pěti států Varšavské smlouvy, které v noci na 21. srpna 1968 vpadly do Československa. Obě média o probíhající invazi informovala, a právě proto bylo pro okupanty důležité tato vysílání přerušit
|
|
Televizní vysílání se však díky zaměstnancům z nejrůznějších oborů podařilo zachovat i po obsazení hlavních budov. Jejich odvahu jsme připomenuli historickou vycházkou, která začala na pražském Senovážném náměstí, kde sídlilo ředitelství Československé televize v roce 1968. Právě obsazení této budovy okupačními vojsky mělo zabránit dalšímu vysílání, nahrávací studio se však v budově ředitelství nenacházelo. Proto okupanti obsadili Měšťanskou besedu, kam směřovaly další kroky účastníků vycházky. Historické ohlédnutí za pohnutou dobou skončilo u budovy Divadla Minor na Karlově náměstí, na jehož místě se v roce 1968 nacházelo Kino Skaut.
|
|
Historik Daniel Růžička kromě informací o jednotlivých místech spojených s vysíláním médií v roce 1968 poutavě vyprávěl i příběhy odvahy televizních pracovníků, kteří tváří v tvář okupaci a navzdory postupu okupačních vojsk udržovali spojení s veřejností, dokud to bylo jen trochu možné.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
MUZEUM PAMĚTI XX. STOLETÍ NA NEVER MORE 68
|
|
|
|
|
|
V pátek 21. srpna 2026, se u příležitosti výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy uskutečnil již V. ročník festivalu NeverMore 68, který se konal na pražském Výstavišti. Tohoto festivalu připomínajícího (nejen) události 21. srpna 1968 se zúčastnilo i Muzeum paměti XX. století. Nabídlo nejen stánek, kam mohli účastníci festivalu zavítat a vybrat si z publikací MPXX, ale také debatu Tak kde jsou ti Američani? Vzpomínky Pavla Vošického. Hosty této debaty, kterou moderoval ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek, byli bývalá redaktorka Hlasu Ameriky Hana Palcová, majitel nakladatelství Tebenas Jiří Buřič a herec Jan Vlasák, jehož hlas můžete slyšet v audioknize Tak kde jsou ti Američani?, kterou můžete zakoupit na našem e-shopu.
|
|
Dalším příspěvkem Muzea paměti XX. století byla komentovaná prohlídka výstavy Tigrid: Novinář, exulant a politik, která se uskutečnila za účasti historiků Kryštofa Zemana, Michala Macháčka a Petra Blažka.
|
|
Jsme rádi, že jste se za námi na pražském Výstavišti, i přes nepřízeň počasí, zastavili a děkujeme za vaši přízeň!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ve dnech 26.—27. srpna 2026 se Muzeum paměti XX. století zapojilo do již XVII. ročníku Letní školy pro učitele. Tento ročník, zaměřený na téma "Střední a východní Evropa 1939—1989", byl poprvé s velkou mezinárodní účastí. Pedagogům nabídl bohatý program zahrnující nejen přednášky a workshopy.
|
|
Letní školu pro učitele pořádal Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s European Network Remembrance, Muzeem paměti XX. století a Úřadem vlády ČR. Do programu letošního ročníku jsem se zapojili v několika seminářích a debatách.
|
|
Lektor Aleš Otava se ve svém workshopu soustředil na téma atentátu na Reinharda Heydricha a protinacistického odboje. Didaktik Jan Samohýl společně s historikem Kryštofem Zemanem představili možnosti reflexe výuky dějin 20. století a práci s metodickými materiály věnujícími se období 2. světové války.
|
|
|
|
|
V panelové diskusi, která byla věnována výuce soudobých dějin v postkomunistických zemích, zastupoval Muzeum paměti XX. století historik Michal Macháček. V diskusi si účastníci z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska a také Ukrajiny vyměňovali cenné zkušenosti z praxe. Následujícího dne předvedl Jan Procházka účastníkům využití virtuální reality na tématu sibiřského gulagu. Ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek vystoupil s příspěvkem věnovaným Ďáblickému hřbitovu, který je místem paměti druhého a třetího odboje. Zapojil se rovněž do závěrečné mezinárodní diskuse, která byla zaměřena na evropské a americké přístupy k výuce moderních dějin.
|
|
|
|
|
|
|
|
III. MAŠÍNŮV DEN V LOŠANECH
|
|
|
|
|
|
V sobotu 29. srpna 2026 se Muzeum paměti XX. století zúčastnilo již III. ročník Mašínova dne v Památníku tří odbojů v Lošanech. U této příležitosti vystoupil historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek společně s dokumentaristou Martinem Vadasem, kteří zavzpomínali na Ctirada Mašína, jemuž věnovali samostatný blok. Od smrti Ctirada Mašína uběhlo 15 let. Uvedl také film Domeček, který jsem natočili o nechvalně proslulé věznici na Hračanech.
|
|
|
|
KLUB PŘÁTEL MUZEA PAMĚTI XX. STOLETÍ
|
|
|
|
|
Historická vycházka po stopách Nicholase Wintona pro členy Klubu přátel Muzea paměti XX. století
|
|
Ve čtvrtek 24. září 2026 se v 17 hodin uskuteční historická vycházka pro členy Klubu přátel Muzea paměti XX. století na téma Prahou po stopách Nicholase Wintona. Účastníci se společně s průvodcem Alešem Otavou, lektorem Muzea paměti XX. století, vrátí do roku 1939 – konkrétně do prvních měsíců tohoto roku, kdy Nicholas Winton spoluorganizoval sérii záchranných transportů převážně židovských dětí z Československa do Velké Británie. Společně tak navštíví Voršilskou ulici, kde se toho času nacházela kancelář Britského výboru pro uprchlíky z Československa, následně projdou přes pasáž Lucerna na Václavské náměstí, kde se nachází bývalý Hotel Šroubek — místo, kde se Nicholas Winton ubytoval a kam za ním přicházeli zoufalí rodiče snažící se zachránit své děti. Historická vycházka skončí symbolicky přímo na pražském Hlavním nádraží, kde se rodiče loučili se svými dětmi, které odeslali na cestu do neznáma, avšak do bezpečí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vstupte do Klubu přátel a nechte se provést dějinami
|
|
|
|
Všechny, kterým je naše poslání blízké, zveme do Klubu přátel Muzea paměti XX. století, pro jehož členy jsme připravili řadu benefitů. Mezi jinými to je 25% sleva na veškeré publikace MPXX, revue XX. Muzea paměti XX. století zdarma, speciální akce pro členy klubu – společenská setkání s významnými osobnostmi, komentované prohlídky výstav a historické vycházky.
|
|
S připravovaným stěhováním do nového sídla v Domě pážat přibudou nejpozději od roku 2027 další benefity. Registrovat se můžete na klub@mpxx.cz.
|
|
Tak neváhejte a připojte se k nám!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V rámci projektu Zvony paměti, který realizujeme ve spolupráci s Prague City Tourism, se o prázdninách 2026 zvonilo na zvon Mikuláš ve Svatomikulášské městské zvonici (vždy v 15 hod.).
|
2. 7. za Ladislava Preiningera
9. 7. za Josefa Ptáka
|
|
16. 7. za Jaromíra Smutného
|
23. 7. za Ludvíka Vaculíka
|
|
3. 8. za Františka Pařila
|
|
25. 8. za Marii Moravcovou
|
|
|
|
|
|
|
|
VLAJKA USA Z POSLEDNÍHO ROZLOUČENÍ
SE CTIRADEM MAŠÍNEM
|
|
|
|
V letošním roce si připomínáme patnáct let od smrti účastníka druhého a třetího československého odboje Ctirada Mašína, který zemřel 13. srpna 2011 v Clevelandu v USA. Muzeum paměti XX. století získalo od Josefa Mašína darem do svých sbírek vlajku USA, kterou byla 2. září 2011 položena vedle urny s popelem Ctirada Mašína před jejím uložením na Národním vojenském hřbitově v Riverside. Obřad probíhal s vojenskými poctami, neboť zesnulý byl v padesátých letech příslušníkem armády USA.
|
|
|
|
|
Byla to již druhá vlajka USA, kterou pozůstalí obdrželi od americké armády při posledním rozloučení se Ctiradem Mašínem. První dostali již 24. srpna 2011 v Clevelandu na konci smutečního obřadu, kdy byla rakev vynesena před budovu. Čestná stráž po čestné salvě sňala vlajku z rakve a předala ji po ceremoniálním složení příbuzným, kteří ji poté věnovali Vojenskému historickému ústavu. Nyní je tato vlajka vystavena v historické expozici v Památníku tří odbojů v Lošanech, kam byla zapůjčena v srpnu 2022 společně s několika sbírkovými předměty.
|
|
Ctirad Mašín byl účastníkem druhého a třetího odboje. V roce 1945 byl vyznamenán prezidentem Edvardem Benešem československou medailí Za chrabrost za „osobní statečnost v době války“. Se svým bratrem Josefem a přáteli založil odbojovou protikomunistickou skupinu. V říjnu 1951 byl zatčen a v srpnu 1952 odsouzen ke dvěma a půl letům odnětí svobody za přípravu ilegálního přechodu státních hranic. Až do propuštění po tzv. amnestii prezidenta republiky v červnu 1953 byl vězněn na Jáchymovsku v uranových lágrech. Společně se svým bratrem a přáteli v říjnu 1953 odešel do Západního Berlína a odtud do USA. V letech 1953–1959 sloužil v americké armádě (poslední dva roky v posádce v Evropě). V roce 2005 byl vyznamenán v Kanadě Cenou T. G. Masaryka a v roce 2008 čestnou plaketou předsedy vlády ČR Mirka Topolánka. In memoriam obdržel nejvyšší vojenské vyznamenání Zlatá lípa za účast v protikomunistickém odboji.
|
|
|
|
|
|
JAKÉ AKCE NABÍDLO A NABÍDNE ZÁŘÍ 2026?
|
|
|
VZPOMÍNKA NA RYSZARDA SIWIECE
|
|
|
|
|
|
Polský účetní Ryszard Siwiec se v roce 1968 na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa upálil na Stadionu desetiletí ve Varšavě. Svým činem vyjádřil nesouhlas s účastí jednotek Polské lidové armády na okupaci Československa.
|
|
|
|
Vzpomínka na Ryszarda Siwiece, který ve jménu pravdy přinesl oběť nejvyšší, proběhla v pondělí 7. září 2026.
|
|
Pietního aktu, který organizoval Ústav pro studium totalitních režimů, se zúčastnil i historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek, který publikoval několik knih o Ryszardu Siwcovi a dalšách živých pochodních v sovětském bloku.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tématem třetího letošního podcastu Historie a souvislosti, který jsme natočili těsně před začátkem školních prázdnin, bylo cestování v období komunistického režimu. Jeho host, historik Jan Rychlík, který na toto téma publikoval několik studií, přiblížil vše, co s cestováním tehdy souviselo a také všechna omezení, která s tím byla spojena. Například kdo všechno dával souhlas k vycestování do zahraničí, jakou roli v této oblasti hrála Státní bezpečnost, jak se proměňovaly zákonné normy o cestování a také co například byla výjezdní doložka.
|
|
Moderátorem podcastu byl historik Michal Macháček, druhým hostem ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek.
|
|
|
Čtvrtý letošní podcast Historie a souvislosti - Životní osudy Věry Čáslavské - jsme natočili na sklonku léta. Jeho hosty byly režisérka a dokumentaristka Olga Sommerová, autorka oceňovaného dokumentu Věra 68 a členka výboru Nadačního fondu Věra Čáslavská, a Kateřina Machů, která než nastoupila v Muzeu paměti XX. století, v minulosti rovněž působila Nadačním fondu Věry Čáslavské. Kromě příběhu této legendární československé gymnastky. Moderátor Petr Blažek pozval na VII. ročník festivalu Nezlomní a obětovaní, jehož tématem je vztah sportu a totalitních režimů a kam zařazujeme rovněž vzpomínku na tuto mimořádnou ženu a sportovkyni.
|
|
|
|
|
Oba podcasty pro Muzeum paměti XX. století natočil a sestříhal Petr Tomaides.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nejnovější publikace Mirka Vodrážky O odkrývání a skrývání smyslu v dějinách zkoumá otázku, proč se v některých konkrétních případech nacistická a komunistická minulost stává v západní i post komunistické společnosti časem přijatelnou. Autor na příkladu diskuse o spolupráci Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho se Státní bezpečností ukazuje, jak selektivní paměť, ideologie a kulturní stereotypy vedou k zakrývání nepohodlných historických skutečností. Publikace tak otevírá širší otázku, zda jsme schopni čelit nepříjemné pravdě o minulosti a přijmout ji jako základ smysluplného historického poznání.
|
|
|
|
|
|
|
E-kniha Němci v českých zemích je naší první elektronickou publikací, která je v prodeji. Pro knihu tohoto typu je elektronický formát velmi vhodný, protože se v něm snadno a rychle vyhledávají informace o místech i událostech. Nabízíme ji ve formátech pdf a epub (pro čtečky).
|
|
V době, kdy je tištěná verze knihy téměř všude, včetně našeho e-shopu, vyprodána, ji nabízíme za velmi přátelskou cenu.
|
|
|
|
|
|
|
|
Kritická studie dokládá na základě konkrétních dobových příkladů, že pojem „zneužívání psychiatrie“ je třeba definovat a pojímat v širším slova smyslu, a to zejména z hlediska jeho realizace v rámci totalitárního systému. Zároveň je i historickým příspěvkem k problému vyrovnání se s minulostí.
Knihu Miroslava Vodrážky vydaly v roce 2025 Muzeum paměti století a Ústav pro studium totalitních režimů.
|
|
Prvního července jsme zahájili prodej druhého doplněného vydání knihy. Tak neváhejte a objdnávejte, první vydání bylo vyprodáno behem tří měsíců.
|
|
|
|
|
|
|
|
Kniha nabízí ucelený pohled na společné dějiny Čechů a Němců na našem území. Ve 20. století se jejich vztahy dramaticky vyhrotily a mnohé vzájemné konflikty dodnes silně rezonují v české společnosti i v česko-německých vztazích.
Autor také přibližuje každodenní život a kulturní prostředí českých Němců. Publikace je koncipována jako „muzeum v knize“: čtenář v ní nalezne i množství dobových fotografií, dokumentů a map, které dohromady vytvářejí vizuálně poutavou a současně poučnou podobu knihy.
|
|
Kniha je dočasně vyprodána, připravujeme dotisk. V muzejním e-shopu je k dispozici elektronické vydání.
|
|
|
|
|
|
NEJPRODÁVANĚJŠÍ KNIHA ROKU 2025
|
|
|
|
|
|
Nová kniha má dvě části. První tvoří interpretační studie Miroslava Vodrážky nazvaná Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho. A druhou částí knihy je edice archivních dokumentů Státní bezpečnosti z let 1949–1989, které vybral a kritickým poznámkovým aparátem opatřil historik Petr Blažek.
|
|
Knihu doplňuje CD se záznamem hlasu Egona Bondyho.
|
|
|
|
|
|
|
|
DALŠÍ PUBLIKACE ROKU 2025
|
|
|
|
|
|
Spoluvydavatelem CD je TEBENAS-vydavatelství pěkných audioknih.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jedná se o česko-anglický katalog ke stejnojmenné exteriérové výstavě, která je k vidění od 16. června do 30. září 2025 v parku Kampa naproti Werichově vile.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Prof. Karel Skalický, teolog a filosof, ve své publikaci zkoumá kult osobnosti jako opakující se fenomén, který proniká z totalitních režimů do dnešní společnosti. Kriticky analyzuje ideologii, jež oslabuje lidskou svobodu, a vyzývá k odpoutání od dogmat a k hledání nové cesty ke skutečné lidskosti.
|
|
|
|
|
|
|
Publikace se zabývá případem tzv. borské vzpoury. Komunistickým režimem vykonstruovaný proces se odehrál v dubnu a květnu 1950. Kniha se snaží postihnout tento proces v celé jeho šíři, včetně otázky, kým byl iniciován a jak probíhalo vyšetřování a soudní přelíčení.
|
|
|
|
|
|
|
Tématem publikace je fungování vazební vojenské věznice v letech 1948 až 1950, která vešla do dějin pod názvem „Domeček“ a dodnes šokuje krutými poměry, které zde panovaly. V jejích zdech trpěla řada osobností československé vojenské elity, jež komunistický režim právem pokládal za své oponenty či se jich skrze falešná obvinění snažil zbavit.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V posledním čísle popularizační revue Muzea paměti XX. století se například dozvíte, jak se v současném Rusku v učebnicích a oficiálním výkladu dějin proměňuje obraz poválečného Československa a celého sovětského bloku .
|
|
|
|
|
Další příspěvky jsou věnované generálům v řadách československého četnictva, Národopisné Moravě v době okupace či osobnosti Milana Rastislava Štefánika.
|
|
Vzhledem k tomu, že jsme si v roce 2025 připomněli 80. výročí konce II. světové války, zařadili jsme též vzpomínku na jednu z mnoha obětí pražského povstání, mladého herce Zdeňka Stránského, který v divadle Větrník hrál po boku takových osobností, jakými byly Zdeněk Řehoř, Zdeněk Dítě nebo Stella Zázvorková. Nechybí ani rubrika Depozitář se zajímavými sbírkovými předměty, zprávy o činnosti muzea v roce 2025, ohlédnutí za VI. ročníkem festivalu Nezlomní a obětovaní či recenze dvou významných zahraničních muzejních institucí — Imperial War Museum London a Muzea revoluce z roku 1989 v Temešváru.
|
|
|
|
|
|
|
|
STÁLICE V NABÍDCE MUZEA PAMĚTI XX. STOLETÍ
|
|
|
|
|
|
|
|
Desková hra Přes železnou oponu je určena pro celou rodinu. Hráči se při hře seznámí s třiceti příběhy útěků z totalitního Československa, které jsou inspirovány jednotlivými články Všeobecné deklarace lidských práv a svobod.
|
|
Školám nabízíme pro vzdělávací účely jednu hru zdarma a další za zvýhodněnou cenu.
|
Vzhledem k tomu, že se zásoby pomalu, ale jistě vyprodávají a nové vydání nepřipravujeme, neváhejte a objednávejte tento jedinečný dárek spojující vzdělávání se zábavou.
|
|
|
|
|
|
|
Všechny publikace jsou k dostání v prodejní síti knihkupectví Kosmas a od začátku března také na e-shopu na našich webových stránkách.
|
|
|
|
|
|
PRÁVĚ VYŠLO
Naše „literární léto" doplnila studie Miroslava Vodrážky O odkrývání a skrývání smyslu v dějinách, jíž autor reaguje na diskusi, kterou rozpoutala publikace o Egonu Bondym, vydaná též Muzeem paměti XX. století
|
BRZY VYJDE
|
Na podzim připravujeme vydání dvou překladů. Prvním je publikace o Němcích v českých zemích v němčině a anglický překlad knihy Lennonova zeď, kterou Muzeum paměti X. století vydalo v roce 2020, a německý překlad publikace Němci v českých zemích.
|
Z českých publikací vyjde katalog k připravované výstavě o Ďáblickém hřbitovu.
|
|
Sledujte tedy naše webové stránky a e-shop, ať vám nic neujde!
|
|
|
|
|
DOPORUČUJEME K PŘEČTENÍ A KE ZHLÉDNUTÍ
|
|
|
|
Výběr z rozhovorů a dalších vystoupení našich historiků v médiích. Další reflexe Muzea paměti XX. století v médiích ZDE.
|
- 2. 9. 2026 Exhumace Jana Masaryka po 80 letech? Historik popsal, co může být klíčové, Petr Blažek (Deník.cz)
- 21. 8. 2026 Příběhy těch, kteří po roce 1968 chyběli. Festival NeverMore 68 opět připomíná srpnovou okupaci, MPXX (Český rozhlas Praha)
- 29. 7. 2026 David Svoboda o proměně vztahů mezi USA a Ukrajinou, David Svoboda (Události, komentáře, ČT 24)
- 20. 7. 2026„Umělci mají roznášet lásku, ne nenávist.“ Neoblíbený Klempíř promluvil i o StB Petr Blažek (Aktuálně.cz)
- 13. 7. 2026 Soud s příslušníky StB za akce proti herci Tomáši Töpferovi, Petr Blažek (Události, komentáře, ČT 24, 13. 7. 2026)
- 10. 7. 2026 Ukrajinista Svoboda: Válka odhalila šokující morální krizi západní společnosti, David Svoboda (Deník.cz)
- 10. 6. 2026 Zdena Mašínová: 1933-2026, Petr Blažek (Události, komentáře, ČT24)
- 10. 6. 2026 V 92 letech zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra Josefa a Ctirada, Petr Blažek (iRozhlas.cz)
- 10. 6. 2026 Statečná a nezlomná žena. Historici, politici i veřejnost vzpomínají na Zdenu Mašínovou, Petr Blažek (Radio Prague International)
- 23. 5. 2026 Po stopách Nicholase Wintona, Aleš Otava (Z metropole, ČT)
- 10. 5. 2026 Nápis „Moskva–Praha“ v metru dráždí. Proměnu určí mezinárodní soutěž, Petr Blažek (Seznam Zprávy)
- 2. 5. 2026 Co dělat v Praze v květnu zdarma: Máme tipy na festivaly, výstavy i akce pro milovníky psů,(Metro)
- 30. 4. 2026 Ukrajina požádá tým amerického prezidenta o vyjasnění podrobností krátkodobého příměří, David Svoboda (ČRo Radiožurnál)
- 16. 4. 2026 Osm účastníků odboje proti komunismu má ocenění. Dvě medaile komise přidělila in memoriam, Petr Blažek, iRozhlas
- 7. 4. 2026 Hosté VŠEM: David Svoboda - Aktuální dění na Ukrajině z pohledu historika, VŠEM
- 6. 4. 2026 V Domu pážat vznikne expozice Muzea paměti XX. století i komunitní centrum, Petr Blažek, pořad Host dne, Praha TV
- 22. 3. 2026 Petr Blažek o vnitřních poměrech v KSČ v 80. letech, Spotlight
- 14. 3. 2026, Reportáž ČT o komentované vycházce Prahou po stopách Nicholase Wintona, Aleš Otava, ČT24
- 12. 3. 2026 Reportáž Českého rozhlasu o soše maršála Koněva a jejím umístění v Domě pážat, Petr Blažek, ČRo
- 10.3. 2026 Ukrajinista Svoboda: Zelenskyj může jít po válce před soud. Dělá chyby, je to ale velký muž, David Svoboda. CNN Prima News
- 8. 3. 2026 Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali repatriace i Pavla ve sněmovně, Petr Blažek, Události, komentáře týdne, ČT24
- 3. 3. 2026 Ukrajina je pro Západ bohužel periferií, David Svoboda, Český rozhlas
- 28. 2. 2026 Rozhovor Davida Svobody o vývoji války na Ukrajině, pořad Za pět, Rádio Proglas
- 25. 2. 2026 Fokus Václava Moravce na téma dědictví komunismu, Petr Blažek, ČT
- 24. 2.2026 Čtyři roky války na Ukrajině, David Svoboda, CNN Prima News
- 18.2. 2026 Lidé začínají mít strach říct něco nahlas, Petr Blažek, DVTV
- 28. 1. 2026 Z Pankráce do Bohnic. ‚Lékaři poskytovali informace o pacientech StB,‘ říká badatel o režimní psychiatrii Miroslav Vodrážka, iRozhlas.cz
- 22. 1. 2026 Když si jdou komunisté vzájemně po krku. Příběh Slánského a Husáka, Petr Blažek, Médium.cz
- 19. 1. 2026 Radiokniha Zbyněk Fišer / Egon Bondy a Státní bezpečnost, Petr Blažek, Miroslav Vodrážka, Český rozhlas Plus
- 19. 1. 2026 Psychiatrie ve službách totalitní moci, Miroslav Vodrážka, ČT 24 (Události, komentáře)
- 16. 1. 2026 „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.“ Před 57 lety se upálil Jan Palach, Petr Blažek, Český rozhlas
- 10. 1. 2026 Magda platila za věrnost vysokou cenu – zápasy první manželky Gustáva Husáka, Michal Macháček, Novinky.cz
- 9. 1. 2026 Postoje české vlády k Ukrajině očima historika Davida Svobody, ČT 24 (Události, komentáře)
- 1. 1. 2026 Lenin není in. Od 1. ledna platí zákaz komunistických symbolů, Petr Blažek, Hlídací pes
Ohlasy Muzea paměti XX. století v médiích
|
- Odkazy na konkrétní články, rozhovory a reportáže.
Tiskové zprávy Muzea paměti XX. století
|
|
|
|
|
|
Vzhledem k tomu, že shánění finančních prostředků na činnost MPXX je a ještě nějakou dobu bude velmi komplikované, budeme všem vděčni za jakoukoli finanční podporu.
|
|
7773377303/5500 (Raiffeisen Bank)
|
|
IBAN CZ10 5500 0000 0077 7337 7303
|
Velmi uvítáme také dary rozšiřující naše sbírky. Budeme vděčni za historické i odborné knihy a časopisy, dobové tiskoviny, jako jsou letáky a plakáty, historické fotografie, odznaky, známky, filmy a zvukové nahrávky, dokumenty či písemné pozůstalosti.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
