|
|
|
|
|
|
|
blíží se 80. výročí konce II. světové války a Pražského povstání a my se již na květnové dny pilně připravujeme. K projektu Staroměstské náměstí v plamenech, který bude od 5. do 11. května 2025 probíhat na Staroměstském náměstí, přispěje svým dílem i Muzeum paměti XX. století. Nezapomínáme ale ani na další akce. Podívejte se, co se konalo poslední měsíc, a jak se historici z muzea zapojili do veřejné debaty v médiích.
|
Srdečně zveme zejména (ale ne jenom) na květnový program v Praze, který organizuje hl. m. Praha ve spolupráci se společností Media Park, s. r. o., Muzeem paměti XX. století, Vojenským historickým ústavem a dalšími partnery. Poslechněte si rozhovory s našimi historiky nebo si kupte některou z muzejních publikací. Připravujeme pro e-shop také elektronické verze některých publikací ve formátu vhodném pro čtečky.
|
|
Děkujeme za zájem a těšíme se na viděnou!
|
|
|
|
|
|
|
|
Již brzy vydáme novou zajímavou publikaci, kterou autor Karel Skalický, římskokatolický kněz, teolog a filozof, původně prezentoval jako závěrečný příspěvek únorového shromáždění exulantů ve Frankenu u příležitosti třicátého výročí komunistického převratu, jenž na dlouhou dobu otočil politickým kormidlem v naší zemi.
|
|
Jádrem textu prof. Karla Skalického nejsou výhradně úvahy o Stalinově kultu osobnosti, jak píše ve svém úvodu ke knize křesťanský teolog Zdeněk A. Eminger, ale slouží autorovi jako odrazový můstek k přemýšlení o kultu osobnosti v širších měřítkách. Zbožštění jednotlivce totiž můžeme pozorovat nejen v dějinách totalitních režimů, ale také v různých náboženských systémech, ve společnostech, které jsou sekulární, a v řadě oblastí lidského života – od sportu přes vědu po finance, píše Eminger.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ V PLAMENECH
|
Projekt k 80. výročí Pražského povstání a konce II. světové války
|
|
organizátoři: hl. m. Praha, Media Park, s.r.o., Muzeum paměti XX. století, z. ú.
|
|
partneři: MČ Praha 1, Vojenský historický ústav, Muzeum Prahy, Národní divadlo a další
|
|
|
|
|
5.–11. května 2025 MULTIMEDIÁLNÍ 3D VÝSTAVA PRAŽSKÉ POVSTÁNÍ 1945 (Staroměstské náměstí, Praha)
|
|
|
|
_______________________________________
|
|
14:00 zahájení (reprodukce audionahrávky ze zahájení povstání, dobové filmové záběry, projevy politiků) a prohlídka projektu (virtuální realita) (organizuje hl. m. Praha, Media Park, s. r. o.)
|
|
15.30–17.30 čtení jmen padlých účastníků Pražského povstání( I. část; organizuje MPXX ve spolupráci s VHÚ, Muzeem Prahy a skauty)
|
|
17.30–18.00 promítání dokumentárního filmu (s úvodním slovem) Jaro 45: Příběhy pražského povstání (ČT; 26 min.)
|
|
18.00–19.30 beseda Kdo osvobodil Prahu? Pražské povstání 1945 (organizuje MPXX; hosté: Jaroslav Čvančara, František Emmert, moderátor: Petr Blažek)
|
|
19.30–20.30 čtení jmen padlých účastníků Pražského povstání( II. část; MPXX ve spolupráci s VHÚ, Muzeem Prahy a skauty)
|
|
20.30 příchod průvodu a symbolické oživení zničeného zvonu ze Staroměstské radnice (organizují Muzeum Prahy; Národní divadlo)
|
|
|
|
_______________________________________
|
|
17.00–18.00 promítání dokumentárního filmu (s úvodním slovem) Vlasovci (ČT; 57 min.)
|
|
18.00–19.30 beseda Kdo osvobodil Prahu? Role ruské osvobozenecké armády (organizuje MPXX; hosté: Pavel Kmoch, Jiří Fidler, Pavel Žáček; moderátor: David Svoboda)
|
|
|
|
_______________________________________
|
|
17.00–18.00 promítání dokumentárního filmu (s úvodním slovem) Socha maršála Koněva (MPXX; 22 min)
|
|
18.00–19.30 beseda Kdo osvobodil Prahu? Druhý život Pražského povstání (organizuje MPXX; hosté: Stanislav Kokoška, Petr Koura; Josef Tomeš; moderátor: Michal Macháček)
|
|
|
|
_______________________________________
|
|
17.00–18.00 promítání dokumentárního filmu (s úvodním slovem) Čechoslovák Sergej Vojcechovský (MPXX; 26 min)
|
|
18.00–19.30 beseda Kdo osvobodil Prahu? Sergej Vojcechovský za účasti 5 členů rodiny Sergeje Vojcechovského (organizuje MPXX; hosté: Gabriela Havlůjová, Ondřej Chrást, Eduard Stehlík; moderátor: Petr Blažek)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Trauma, naděje a iluze. Města na konci II. světové války a ve víru poválečné transformace (Clam-Gallasův palác)
|
|
Hlavní organizátor: Muzeum Prahy
|
Asociace muzeí a galerií, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Muzeum paměti XX. století, Národní divadlo, Národní filmový archiv, Technologie hlavního města Prahy, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
|
|
|
|
|
|
|
Jako každý rok i letos budeme prezentovat naše publikace na literárním veletrhu Svět knihy. Zastavte se za námi u našeho stánku. Knihy budete moci koupit s veletržní slevou. Stánek najdete v hale A (naproti hlavnímu vchodu), č 210.
|
17. května 2025 v 18 hod. vás zveme do sálu Milana Kundery na besedu se spisovatelem Františkem Emmertem (autor knihy České povstání v květnu 1945 dostupné na našem e-shopu i v distribuční síti Kosmas) nejen o jeho připravované knize Němci v Československu.
|
|
|
Na všechny besedy Muzea paměti XX. století je vstup zdarma
|
|
|
|
|
|
|
Srdečně zveme na historickou vycházku za mimořádnou architekturou na téma Praha kubistická. Projdeme se centrem Prahy, zastavíme u kubistické architektury a pobavíme o osobnostech kubistických umělců. Vše zasazeno do období nástupu moderny na počátku 20. století. Průvodcem bude didaktik muzea Jan Samohýl.
|
Sraz zájemců v úterý 20. května 2025 v 17 hodin před palácem Archa, Na Poříčí 24 (10 minut chůze od stanice metra Florenc).
Trasa vycházky: palác Archa, Dům U Černé Matky Boží, kubistická lampa u Jungmannova náměstí a palác Adria. Časový odhad 1,5–2 hod.
|
|
|
|
|
Akce je zdarma s výjimkou vstupného do stálé expozice českého kubismu v domě U Černé Matky Boží (základní vstupné 150 Kč, snížené 80 Kč).
|
|
|
|
KLUB PŘÁTEL MUZEA PAMĚTI XX. STOLETÍ
|
|
|
|
|
|
|
Vstupte do Klubu přátel a nechte se provést dějinami
|
|
|
|
|
|
Od konce minulého roku jsme zahájili činnost Klubu přátel Muzea paměti XX. století. Klub již má přes padesát členů a na konci února proběhla první akce. Na snímku si členové klubu prohlížejí v kanceláři muzea vybrané sbírkové předměty.
|
|
Neváhejte a přidejte se k nám i vy, kteří si ještě nejste jisti nebo jste o tom ještě ani nepřemýšleli. Čekají vás slevy na knížky, speciální akce a setkání se zajímavými lidmi.
|
|
|
|
|
|
|
|
V rámci projektu Zvony paměti, který realizujeme ve spolupráci s Prague City Tourism, se v měsíci dubnu zvonilo či bude zvonit na zvon Mikuláš ve Svatomikulášské městské zvonici (vždy v 15 hod.).
4. dubna Gustav Frištenský
8. dubna Kamila Moučková
15. dubna Antonín Švehla
23. dubna Otakar Husák
29. dubna Josef Šlezinger
|
|
|
|
|
|
|
|
Sbírkový předmět měsíce dubna: obrazy Vítěz a Hořící město od akademického malíře Františka Doležala.
|
|
První z obrazů s výstižným názvem Vítěz je autorovou reakcí na sebeobětování Jana Palacha, k němuž došlo 16. ledna 1969. Doležal první verzi obrazu namaloval hned v inkriminovaném roce 1969, muzeum vlastní jeho druhou verzi z roku 1976. Jedná se o olej na plátně o rozměrech 70x95 cm.
|
I druhý obraz pojmenovaný Hořící město reflektuje téma „živých pochodní“, které bylo pro Doležala velmi silné. Patří k dobovému cyklu Město v noci, autor ho namaloval kolem roku 1980 technikou olej na plátně o rozměrech 69x110 cm.
|
František Doležal (28. 7. 1910 – 19. 7. 1989) byl součástí levicové avantgardy 1. republiky, jeho dílo ovlivnila tvorba surrealistů. V 50. letech se výrazně věnoval krajinomalbě. Od začátku 60. let přešel k osobitému stylu imaginativní malby, kdy pracuje s pocity, sny, představami, duchovnem. Do tohoto autorova vrcholného období spadají i obě výše zmíněná díla. Kromě malířství se renesanční člověk Doležal realizoval jako grafik, kurátor, básník, dramatik, výtvarný kritik, publicista či typograf. Na jeho popud byla v 60. letech založena Galerie Vincence Kramáře. Obrazy muzeu darovala dcera Františka Doležala, paní Jarmila Štogrová.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Od října 2023 je v Památníku Vojna Lešetice, který patří pod Hornické muzeum Příbram, instalována výstava Evropský GULAG. Pro výstavu, kterou jsme připravili společně s Platformou evropské paměti a svědomí, se jedná o příhodné prostory; tábor Vojna patřil v letech 1949–1951 do komplexu táborů nucených prací při československých uranových dolech. Političtí vězni zde za extrémně tvrdých podmínek těžili uranovou rudu pro potřeby o SSSR. Tohoto neblahého fenoménu se expozice také dotýká. Výstava zde končí 17. listopadu 2025.
|
|
|
|
|
|
|
18. března 2025 jsme uspořádali první akci věnovanou 80. výročí konce 2. světové války, kterou jsme připravili ve spolupráci s Ústav pro studium totalitních režimů v jeho sídle, v Paláci Archa. Historik Stanislav Kokoška a spisovatel František Emmert diskutovali o vývoji situace na území naší republiky v prvních květnových dnech roku 1945. Připomněli účast zahraničních jednotek na osvobozování Československa včetně Rumunů či Poláků. A také úlohu, kterou tehdy v Praze sehráli v květnu 1945 příslušníci Ruské osvobozenecké armády. Neopomněli ani pozdější politickou devalvaci Pražského povstání ze strany komunistických špiček.Ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek, který debatu moderoval, připomněl téměř 3000 padlých obránců Prahy a zmínil se i o kultu maršála Koněva. Na závěr účastníci debaty probrali důvody, proč do Prahy nedorazili Američané.
|
|
|
|
|
|
|
|
V sobotu 29. března 2025 proběhla komentovaná vycházka Malá Moskva v Praze s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.
|
Přestože nebylo slunečno, potěšil nás velký zájem o tuto akci a děkujeme, že jste dorazili v tak hojném počtu. Obešli jsme bubenečské domy, které získal nebo postavil Sovětský svaz před, a zejména po okupaci Československa v srpnu 1968.
|
|
Velké poděkování patří panu Zdeňku Lukešovi za skvěle zvolenou trasu, úžasný přehled a zajímavé informace.
|
|
|
|
|
|
Poté, co 25. března zazvonil zvon paměti v upomínku 140. výročí narození významného historika meziválečného období Jana Slavíka, uspořádalo 4. dubna 2025 v Knihovně Václava Havla Muzeum paměti XX. století debatu přibližující nejen tuto pozoruhodnou a svéráznou osobnost české humanitní vědy, ale i dobu, kdy žil a pracoval. Moderátor Michal Macháček si do debaty pozval historiky Jakuba Rákosníka a Jaroslava Boučka, kteří se Janem Slavíkem podrobně ve svých pracích zabývali, a kolegu Davida Svobodu.
|
|
V debatě hosté ocenili Slavíkovu schopnost neohroženě veřejně polemizovat se svými kolegy, což se dnes příliš nenosí, i to, jak posouval vlastenecké spory o historii o úroveň výš tím, že zdůrazňoval význam metodologie. Stranou nezůstala ani otázka, nakolik byl či nebyl Slavík blízký marxistickému pohledu na dějiny. Zajímavé bylo i zasazení Slavíkova působení do politického kontextu dvacátých a třicátých let 20. století, to, jak Slavík prožíval II. světovou válku a poválečné období i jeho pohled na Sovětský svaz. Na závěr debaty zavzpomínala na svého dědečka i vnučka Jana Slavíka. Michal Macháček učinil definitivní tečku za zajímavým povídáním krátkou citací ze Slavíkova textu z válečného období.
|
|
|
|
|
|
V předvečer výročí narození Karla Kryla jsme v pátek 11. dubna 2025 v krásném prostředí Werichovy vily zavzpomínali na tohoto všestranně umělecky nadaného člověka. Kryl se od mládí intenzivně věnoval výtvarnému umění, brzy začal psát poezii a písně. Ve svých textech nastavoval zrcadlo společensko-politickému dění v naší zemi nejen před listopadem, ale také v prvních letech svobody. Často se názorově rozcházel s většinovou společností. Přesto jsou jeho písně v mnohém aktuální dodnes a jejich poetika oslovuje i dnešní mladé lidi.
|
|
O známých i méně známých aspektech osobnosti Karla Kryla, které zachycuje právě končící výstava pořádaná Národním archivem a Muzeem hl. m. Prahy, hovořil historik Jakub Šlouf s moderátorem Petrem Blažkem. Krylovým písním propůjčila svůj hlas Viki Olejárová, která si vysloužila za svou interpretaci bouřlivý aplaus plného sálu.
|
|
|
|
|
|
|
25. dubna 2025 proběhla v broumovském undergroundovém klubu Eden beseda o knize Zbyněk Fišer | Egon Bondy a StB. S náv-štěvníky o ní debatovali autoři Petr Blažek a Mirek Vodrážka, kteří se dopoledne věnovali přednášce na broumovském gymnáziu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zbyněk Fišer | Egon Bondy a Státní bezpečnost: Studie a edice dokumentů
|
Petr Blažek a Miroslav Vodrážka
|
|
Nová kniha má dvě části. První tvoří interpretační studie Miroslava Vodrážky nazvaná Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla. A druhou částí knihy je edice archivních dokumentů Státní bezpečnosti z let 1949–1989, které vybral a kritickým poznámkovým aparátem opatřil historik Petr Blažek.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bachaři, vězně politického nenáviděti budeš! Tzv. borská vzpoura jako prostředek utužení disciplíny uvnitř Sboru vězeňské stráže
|
Publikace se zabývá případem tzv. borské vzpoury. Komunistickým režimem vykonstruovaný proces se odehrál v dubnu a květnu 1950. Kniha se snaží postihnout tento proces v celé jeho šíři, včetně otázky, kým byl iniciován a jak probíhalo vyšetřování a soudní přelíčení.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Domeček: Vojenská vazební věznice
|
|
Tématem publikace je fungování vazební vojenské věznice v letech 1948 až 1950, která vešla do dějin pod názvem „Domeček“ a dodnes šokuje krutými poměry, které zde panovaly. V jejích zdech trpěla řada osobností československé vojenské elity, jež komunistický režim právem pokládal za své oponenty či se jich skrze falešná obvinění snažil zbavit.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
XX.: Revue Muzea paměti XX. století
|
|
V novém čísle popularizační revue MPXX najdete jako vždy spoustu zajímavého čtení. Kromě jiného se v ní dozvíte o okolnostech vzniku knihy Továrna na smrt autorů Oty Krause a Ericha Kulky, kteří na jejích stránkách jako první popsali podmínky, jež panovaly v koncentračním táboře Osvětim. Článek napsal syn Oty Krause Michael. Na obálce časopisu jsou zobrazeni oba autoři kráčející poválečnou Prahou.
|
|
|
|
|
|
|
|
Desková hra Přes železnou oponu
|
Pro zpestření dlouhých zimních večerů, při kterém se celá rodina dozví něco nového o útěcích přes železnou oponu. Hráči se ve hře seznámí s třiceti příběhy, které jsou inspirovány jednotlivými články Všeobecné deklarace lidských práv a svobod.
|
|
Školám nabízíme pro vzdělávací účely jednu hru zdarma a další za zvýhodněnou cenu.
|
|
|
|
|
|
|
Všechny publikace jsou k dostání v prodejní síti knihkupectví Kosmas a od začátku března také na e-shopu na našich webových stránkách.
|
|
|
|
|
|
|
Na e-shopu Muzea paměti XX. století právě připravujeme za snížené ceny elektronické verze některých našich publikací ve formátu vhodném pro čtečky. K dispozici budou pravděpodobně od května 2025.
|
|
|
|
|
DOPORUČUJEME K PŘEČTENÍ A KE ZHLÉDNUTÍ
|
|
|
|
MUZEUM PAMĚTI XX. STOLETÍ V MÉDIÍCH
|
ROZHOVORY A DEBATY V AUDIOVIZUÁLNÍCH MÉDIÍCH
|
- 24. 4. 2025 Debata o Památníku osvobození - pomníku Rudoarmějce v Pardubicích, Petr Blažek, pořad ´90,ČT 24
- 16. 4. 2025 Rozhovor o Egonu Bondym a Státní bezpečnosti, Miroslav Vodrážka, A 11
- 15. 4. 2025 Putinova válka je genocidní, jde o likvidaci ukrajinské státnosti a o likvidaci Ukrajinců jakožto etnika se svéprávnou identitou, David Svoboda, ČT 24
- 13. 4. 2025 Historik Michal Macháček hovorí o knihe Gustáv Husák, Michal Macháček, Spravodajský portál 21. storočia, Žilina
- 22. 3. 2025 Procházka Prahou po stopách Zbyňka Fišera, Petr Blažek, Miroslav Vodrážka, Z metropole, ČT 2
- 11. 3. 2025 Zelenského dohnala karma. Z Ukrajiny bude ozbrojený Izrael Evropy, David Svoboda, Podcasty Čestmíra Strakatého
- 7. 3. 2025 Západ je fascinován Ruskem. Zelenský je hrdina i autoritář, David Svoboda, Speciální vydání podcastu Reflexu Padni, komu padni
- 3. 3. 2025 Dokud nebude fatálně poražena Ukrajina, nebo Ruská federace, nemá cenu mluvit o míru, David Svoboda, Český rozhlas Plus
- 28. 2. 2025 Hodnocení vývoje války Ruska proti Ukrajině, David Svoboda, Události, komentáře ČT, ČT 24
- 26. 2. 2025 Události ČT o knížce „Zbyněk Fišer | Egon Bondy a Státní bezpečnost“
- 5. 2. 2025 Muzeum paměti XX. století se přestěhuje na Hradčany, Praha TV
- 31. 1. 2025 Státní bezpečnost zrušili před 35 lety. Příslušníci ale už předtím začali likvidovat tajné spis, iRozhlas.cz
OHLASY V TIŠTĚNÝCH MÉDIÍCH
|
- Odkazy na konkrétní články, rozhovory a reportáže
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
